Na místě tvrze vyrostlo renesanční sídlo
Zámek je v písemných pramenech připomínán od roku 1320 jako zemanské sídlo. Na místě původní tvrze nechal Karel Záruba z Hustířan na počátku 17. století vystavět pozdně renesanční zámek, dokončený roku 1610. Právě rod Zárubů znamenal pro Radim období největšího rozkvětu.
Později se majitelé střídali. Panství vlastnili mimo jiné Lichtenštejnové a ve 20. století připadl zámek rodu Bukovských. Po roce 1948 jej převzal stát, po sametové revoluci byl navrácen v restituci a následně prošel rozsáhlou obnovou. Dnes představuje jednu z nejlépe dochovaných ukázek renesančního venkovského sídla střední šlechty v Česku.
Dochovaly se vzácné renesanční prvky
Na rozdíl od mnoha jiných šlechtických sídel se Radimi vyhnuly rozsáhlé barokní přestavby. Dodnes si zachovala svou původní renesanční podobu, pouze s drobnými pseudorenesančními úpravami z počátku 20. století.
Návštěvníci zde mohou obdivovat valené klenby s lunetami, malované kazetové a záklopové stropy z počátku 17. století nebo zbytky původní sgrafitové výzdoby. K zámku přiléhají tři křídla hospodářského dvora a rozlehlý park o rozloze přibližně pěti hektarů, ve kterém rostou vzácné dřeviny, například jalovec viržinský, cyprišek hrachonosný či líska turecká.
Vyprávějí se zde příběhy o neklidných duších
Přestože Radim nemá své „oficiální“ zámecké strašidlo, tajemná atmosféra tomuto místu rozhodně nechybí. Samotní provozovatelé zámku pořádají oblíbené strašidelné noční prohlídky, které využívají přirozeného kouzla starobylého sídla.
V obci se navíc dochovalo několik starých lidových pověstí. Jedna z nich vypráví o lehkomyslném panském mládenci Foltýnovi, který zradil dívku natolik, že se utrápila k smrti. Její duch jej prý jedné noci přepadl v takzvaném Zádušním háji a v divokém tanci jej uštval k smrti. Lidé pak věřili, že když se v těchto místech objevovala tajemná světélka, šlo o neklidnou Foltýnovu duši bloudící krajinou.
Další pověst hovoří o panu Volfartovi, který měl v dobách dávné tvrze ukrýt poklad určený pro horší časy. Kde se však nachází, to prý dodnes nikdo neví.
Mohlo by vás zajímat
Působí kouzlem své autentičnosti
Radim není zámkem velkých historických dramat ani krvavých legend. Jeho největším kouzlem je právě skutečnost, že se dochoval téměř beze změn a dodnes umožňuje nahlédnout do podoby renesančního šlechtického sídla tak, jak jej jeho stavitelé zamýšleli před více než čtyřmi stoletími. A možná právě ticho starých zdí, starobylé klenby a ševelení zámeckého parku dávají vzniknout pocitu, že minulost zde ještě zcela neodešla.
Když se tedy člověk prochází jeho renesančními sály nebo naslouchá tichu zámeckého parku, není těžké pochopit, proč právě zde vznikaly příběhy o neklidných duších a ukrytých pokladech.
