Z průměrného bytu zmizela jedna místnost
Proměna novostaveb je výrazná. Zatímco před deseti lety se průměrná plocha nově nabízeného bytu v Praze pohybovala kolem 70 až 75 metrů čtverečních, později klesla přibližně na 66 metrů a dnes se dostává k hranici 56 metrů. Jednoduše řečeno, z průměrného nového bytu za jedinou dekádu zmizel prostor odpovídající celé místnosti.
Nejvíce je trend patrný u nových projektů. Přibližně tři čtvrtiny pražských novostaveb, které se nyní prodávají, mají dispozici 1+kk nebo 2+kk. Velké rodinné byty představují naopak jen menší část nabídky.
Pro developery jde zároveň o reakci na to, co si mohou zákazníci dovolit. Při současných cenách je pro mnoho zájemců jednodušší financovat menší jednotku než prostorný byt, který by byl při stejné ceně za metr výrazně dražší.
Mikrobyty už nejsou výjimkou
Na trhu se stále častěji objevují také takzvané mikrobyty. Nejčastěji jde o prostory s dispozicí 1+kk nebo 1+1 s plochou kolem 25 metrů čtverečních. Některé nové projekty pracují také s dispozicí 1,5+kk, kde je například obytný prostor doplněný o menší oddělený prostor určený ke spaní.
Podobně malé jednotky přitom nevznikají pouze v novostavbách. Mikrobyty se objevují také ve starší zástavbě, kde jsou původně velké byty rozdělovány na několik menších jednotek.
Hranice je 16 metrů čtverečních
Existuje přitom i hranice, pod kterou už prostor nemůže být v katastru nemovitostí veden jako byt. Podlahová plocha musí mít nejméně 16 metrů čtverečních. Pokud tuto podmínku prostor nesplní, může být jednotka evidována například jako ateliér nebo prostor určený k ubytování.
Právě hranice 16 metrů ukazuje, jak daleko se může trend zmenšování dostat. Zatímco ještě před několika lety byly byty o velikosti několika desítek metrů považovány za malé, dnes se na trhu objevují jednotky, které mají jen o něco více než minimální požadovanou výměru.
Mohlo by vás zajímat
V Praze stojí malý byt kolem šesti milionů
Zmenšování bytů ale neznamená, že se zlevňuje bydlení. Právě naopak. Cena metru čtverečního v pražských novostavbách už přesahuje 183 tisíc korun a u malometrážních jednotek bývá ještě vyšší. V aktuálně dokončovaných projektech se ceny bytů o podlahové ploše do 30 metrů čtverečních pohybují okolo šesti milionů korun.
Pro kupujícího může být malý byt dostupnější v absolutní částce, v přepočtu na jeden metr ale často vychází hůře než větší jednotka. Ceny bydlení navíc podle vývoje trhu nadále rostou a meziroční růst se v hlavním městě pohybuje přibližně kolem deseti procent. Podobný trend je patrný také v Brně, kde je nové bydlení rovněž velmi drahé.
Nejlevnější bydlení je na severozápadě
Rozdíly v cenách bytů napříč republikou přitom zůstávají výrazné. Vedle Prahy a Brna patří k dražším regionům také Jihomoravský kraj. Naopak nejnižší ceny nemovitostí jsou dlouhodobě v Ústeckém kraji.
Ani v levnějších regionech ale neplatí, že by se problém dostupnosti bydlení automaticky vytratil. Pro řadu domácností je rozhodující nejen cena samotné nemovitosti, ale také výše úroků, celkové příjmy a schopnost získat hypotéku.
Menší byty tak nejsou jen novým architektonickým trendem. Stávají se i odrazem toho, jak se mění ekonomická realita bydlení – místo většího prostoru si kupující pořizují menší plochu, aby si vlastní bydlení vůbec mohli pořídit.
