Sociální sítě nejsou jen o tom, co si chceme pustit
Uživatel si dnes většinou nevybírá každý příspěvek sám. Jakmile začne sledovat určitý typ obsahu, algoritmus se jeho chování učí a nabídku postupně přizpůsobuje jeho zájmům. Rozhoduje například, u kterého videa se člověk zastaví, na co klikne, co označí jako oblíbené nebo s čím jinak interaguje. Další obsah pak vzniká do značné míry na míru konkrétnímu uživateli.
Podle adiktologa Tomáše Jandáče je důležitý právě systém průběžných odměn. „Přichází dopaminová odměna, narazíte na video, které vás potěší,“ popsal. Člověk tak nemusí původně plánovat, že na sociální síti stráví hodinu. Jedno video vystřídá další, potom další a platforma mu mezitím nabízí stále nové podněty.
Nekonečné scrollování změnilo způsob používání sítí
Výraznou proměnou prošly sociální sítě především v posledních letech. Tradiční procházení příspěvků postupně doplnil nekonečný proud doporučeného obsahu.
Uživatel se tak nedostane na přirozený konec. Když jedno video skončí, okamžitě přichází další. Rychlé střihy, výrazná hudba, trendy a obsah vyvolávající emoce mají udržet pozornost co nejdéle.
Právě to může podle odborníků vést k návykovému způsobu používání. Člověk už aplikaci neotevírá jen proto, že chce něco konkrétního zjistit. Otevírá ji automaticky, protože očekává další zajímavý podnět.
Dvě hodiny denně nejsou výjimkou
Sociální sítě dnes používá většina lidí každý den. U mladých dospělých je jejich využívání téměř univerzální a běžná denní doba strávená na platformách se pohybuje kolem dvou hodin.
U intenzivních uživatelů se ale může dostat výrazně výš. Podle dostupných údajů tráví někteří lidé online kolem šesti hodin denně. Právě u této skupiny se častěji objevuje také nespokojenost se životní situací.
Mohlo by vás zajímat
Dopad nemusí být přitom okamžitě patrný. Problémem může být například postupné vytlačování jiných aktivit – od osobních kontaktů přes pohyb až po spánek. Večer tak může člověk původně plánovat na sítích jen několik minut, ale díky automaticky doporučovanému obsahu zůstane u telefonu podstatně déle. Rychlé střídání podnětů navíc nemusí být ideálním zakončením dne.
Odborníci proto doporučují především kontrolovat čas strávený na telefonu. Užitečné mohou být i limity jednotlivých aplikací, které lze nastavit přímo v zařízení.
Největší otázkou je ochrana dětí
Právě děti jsou jedním z hlavních důvodů, proč se fungování sociálních sítí dostává pod stále větší kontrolu. Aktuální zahraniční spory se netýkají pouze ochrany osobních údajů nezletilých, ale stále častěji také toho, jak jsou platformy navrženy a jakým způsobem doporučují obsah.
Otázka zní, zda mohou sociální sítě využívat poznatky o chování uživatelů tak, aby u nich děti zůstávaly co nejdéle.
Případ z USA, v němž má TikTok v rámci urovnání sporu zaplatit v přepočtu více než osm miliard korun, tak může být jen jedním z příkladů širšího střetu mezi technologickými firmami a regulátory. Do budoucna může být stále důležitější nejen to, jaká data platformy o uživatelích shromažďují, ale také co s nimi dělají a jak ovlivňují jejich chování.
Úplný zákaz není řešením
Podle adiktologa Jandáče přitom není nutné sociální sítě úplně opouštět. Důležitější je vytvořit si vlastní pravidla a především je dodržovat.
Pomoci může vypnutí zbytečných upozornění, nastavení časových limitů nebo jednoduché pravidlo, že telefon nebude člověk používat například před spaním. U dětí je pak podle odborníků důležité nejen hlídat čas, ale také vědět, jaký obsah sledují. Debata, která se nyní vede v zahraničí, pak může mít dopad i na české uživatele.
