U pump je nafta stále dražší
Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se podle aktuálních údajů pohybuje kolem 42,34 koruny za litr, nafta stojí v průměru 45,89 koruny. Ještě výraznější zdražení ale řidiči vidí na některých konkrétních čerpacích stanicích, zejména u dálnic, kde se cena nafty přibližuje padesátikorunové hranici. Pro motoristy je situace výrazně horší než na začátku roku. Tehdy se litr benzinu prodával za cca 33,70 koruny a nafta byla ještě levnější.
Řidiči proto stále častěji hledají levnější pumpy nebo omezují zbytečné cesty. Vyšší ceny paliv se zároveň postupně promítají do nákladů firem a dopravy, což může zdražovat i další zboží a služby.
Vláda marže čerpacím stanicím omezovat nechce
Kabinet nyní nechce zopakovat opatření, která použil na jaře. Tehdy stát kombinoval snížení části spotřební daně s regulací cen pohonných hmot. Ministerstvo financí zároveň sleduje vývoj marží na trhu. Jeho dřívější monitoring například neprokázal, že by čerpací stanice po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě své marže skokově zvýšily.
Babiš nyní tvrdí, že problém není na straně prodejců. Podle něj jsou jejich marže nízké a tlak na ceny vzniká výše v dodavatelském řetězci. Zároveň poukazuje na omezenou kapacitu rafinerií a vysoké marže v jejich části trhu. Vláda proto chce problém řešit spíše na evropské úrovni.
Opozice: Babiš problém jen přehazuje
Podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky premiér situaci záměrně zamlžuje. Tvrdí, že vláda nemá možnost jednoduše nařídit rafineriím, aby své marže snížily, a proto přesouvá pozornost od domácích nástrojů.
Jedním z nich by podle opozice mohlo být snížení spotřební daně. To ale vláda zatím odmítá, mimo jiné kvůli napjatému stavu státního rozpočtu. Právě spotřební daň přitom představuje jednu z mála položek, kterou může stát změnit přímo a která by se následně mohla promítnout do konečné ceny pro řidiče.
Problém je hlavně v nedostatku nafty
Analytici upozorňují, že současný tlak není pouze českým problémem. Poptávka po palivech převyšuje dostupnou nabídku a omezené jsou nejen výrobní, ale také přepravní kapacity.
Mohlo by vás zajímat
Investiční specialista Petr Zajíc upozorňuje, že rafinerie, které mají možnost dodávat paliva na napjatý trh, mohou díky tomu požadovat vyšší ceny. Podle něj zatím není situace tak dramatická, aby nutně vyžadovala zásah do trhu, další vývoj ale bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet nabídka a poptávka.
U nafty je situace citlivější. Evropa jí spotřebovává výrazně více než benzinu. Podle Václava Louly z ČAPPO tvoří nafta zhruba 65 až 70 procent spotřeby pohonných hmot v evropských zemích, v Česku dokonce 73 procent. Právě tato závislost zvyšuje tlak na evropský trh ve chvíli, kdy je nabídka omezená.
Největší marže nemusí být u pump
Zajíc zároveň upozorňuje na rozdíl mezi marží samotné čerpací stanice a marží v distribučním článku. U pump podle něj zůstává obchodní marže poměrně nízká.
Výraznější pohyb naopak zaznamenal u distributorů, kteří palivo čerpacím stanicím dodávají. U benzinu se dle jeho slov během několika posledních dnů zvýšila přibližně o tři koruny za litr, zatímco samotný pohyb cen na trhu byl výrazně menší. Jako příklad uvádí vývoj ceny společnosti ČEPRO, která u benzinu zvýšila základní cenu zhruba z 33,30 na 36,30 koruny.
Co bude dál, rozhodne hlavně ropa
Další vývoj cen bude záviset především na situaci na Blízkém východě, provozu rafinerií, dostupnosti přepravních kapacit a cenách ropy a ropných produktů na světových trzích.
Vláda tak zatím volí cestu monitoringu místo dalšího zastropování. Řidičům ale žádnou rychlou úlevu neslibuje. Pokud zůstane nabídka nafty napjatá a velkoobchodní ceny budou dál růst, může se zdražování u čerpacích stanic ještě prodloužit.
Pro motoristy tak zůstává hlavní otázkou, zda se podaří obnovit rovnováhu mezi omezenou nabídkou a vysokou poptávkou. Pokud ne, padesátikorunová hranice u nafty nemusí být na některých místech konečnou stanicí.
