Za téměř půl století práce zažil Pavel Horák výraznou proměnu vozovny i samotné údržby autobusů a trolejbusů. Zatímco dnes mohou pracovníci využívat podporu výrobců, dříve si museli s řadou problémů poradit sami. „Všechno jsme si museli vyrobit a opravit sami. Někdy to bylo obtížné. Ale byla to pěkná práce a dělal jsem ji rád,“ vzpomíná Horák.
Do vozovny se vrací při každoročních setkáních dlouholetých bývalých zaměstnanců. „Chodím sem rád, s bývalými kolegy se rádi vidíme. Jsem také vždy zvědavý, jak se vozovna, a hlavně dílny mění. A mění se hodně,“ říká.
Jeho učni pracují v dílnách dodnes
Během let Horák předával své zkušenosti také mladším kolegům a pomohl vychovat řadu svých nástupců. Někteří z nich v Dopravní společnosti Zlín – Otrokovice pracují dodnes.
Patří mezi ně elektromechanik Václav Číž, se kterým se Horák potkal i při letošní návštěvě. „Jsem jeho učeň a moc rád vzpomínám na to, jak mi předával své zkušenosti. Byl a pořád je tou nejlepší kapacitou. Já mu zase teď sděluji, jak se naše práce mění, jaké jsou novinky,“ uvedl Číž.
DSZO eviduje více než 150 dlouholetých bývalých zaměstnanců, které každoročně zve zpět do vozovny. Na společná setkání jich podle ředitele společnosti Josefa Kocháně pravidelně dorazí kolem osmdesáti. „Z těch setkání mám osobně velkou radost a těší mě, jak se k našim dlouholetým bývalým zaměstnancům hlásí ti současní,“ sdělil Kocháň.
„Předávání zkušeností mezi generacemi patří k velkým přednostem DSZO. Pomáhá zachovat odbornost a posiluje vztahy mezi zaměstnanci, což prospívá celé dopravní společnosti,“ doplnil Martin Mlčák, předseda Rady jednatelů DSZO.
