Šlechtična nechala postavit svatyni
V malé obci Jakub, která je dnes součástí Církvice na Kutnohorsku, stojí jedna z nejpozoruhodnějších románských památek u nás. Kostel svatého Jakuba vznikl v polovině 12. století a už při prvním pohledu zaujme neobvyklou podobou. Jeho štíhlá západní věž, jednoduchá jednolodní stavba a především bohatě zdobené jižní průčelí připomínají dobu, kdy se v českých zemích teprve začínala prosazovat monumentální kamenná architektura.
Za vznikem kostela stála šlechtična Marie, která jej nechala vybudovat společně se svými syny Slaviborem a Pavlem. Podle některých historických výkladů mohla patřit k rodu později známému jako páni ze Švábenic. Její manžel Slavibor se měl v roce 1145 účastnit vzpoury proti králi Vladislavovi II. a přepadení olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Jedna z hypotéz proto spojuje vznik kostela s Mariinou snahou napravit rodinnou pověst a odčinit manželovu vinu. Jistotu však historici nemají.K
Na svěcení přijel samotný král
Největší záhadu představuje událost z 19. listopadu 1165. Tehdy pražský biskup Daniel vysvětil zdejší oltář a slavnosti se osobně zúčastnil český král Vladislav II. se svou manželkou Juditou. Taková návštěva byla pro malou vesnickou lokalitu mimořádnou událostí. Proč královský pár vážil cestu právě sem, není dodnes spolehlivě objasněno.
O výjimečné slavnosti se přitom nedozvídáme pouze z pozdějších kronik. Důležitým důkazem je takzvaná autentika, tedy listina potvrzující pravost ostatků uložených do oltáře. Obsahovala také záznam o svěcení a prosby jeho účastníků. Dokument byl objeven až roku 1846 při opravách kostela, ukrytý v oltářní konstrukci společně s ostatkovou schránkou. Díky němu známe přesné datum slavnosti i jména těch, kteří se jí účastnili.
Kamenné postavy vyprávějí vlastní příběh
Mohlo by vás zajímat
Skutečným uměleckým pokladem kostela je jižní průčelí. Jeho fasádu zdobí rozsáhlý soubor románských plastik, které nemají v českém prostředí obdoby. Jde o figurální reliéfy zasazené do architektonických prvků zdiva. Zobrazují mimo jiné světce a další postavy, jejichž přesná totožnost není vždy jednoznačná.
Zvláštní pozornost si zaslouží kamenný vstupní portál. Po jeho stranách se nacházejí postavy apoštolů Petra a Pavla, zatímco v tympanonu nad vstupem je vyobrazen žehnající Kristus obklopený anděly. V horní části průčelí se objevuje také svatý Jakub a postavy spojované se zakladateli kostela.
Celý soubor představuje nejrozsáhlejší dochovanou kolekci románských figurálních plastik v Čechách. Některé reliéfy se dochovaly jen částečně, přesto umožňují nahlédnout do mimořádně vyspělé umělecké tvorby 12. století.
Odkud kamenná výzdoba pochází?
Zajímavé je, že původ plastik není zcela objasněn. Odborníci v jejich provedení rozpoznávají vlivy francouzského i saského sochařství. Objevují se také hypotézy, že reliéfy mohly být původně vytvořeny pro jinou, významnější stavbu a do Jakuba se dostaly až později. Jako možné oblasti jejich původu se zmiňují například severní Itálie nebo německé země.
Jisté je, že nejde o obyčejnou výzdobu venkovského kostelíka. Její kvalita svědčí o mimořádných uměleckých kontaktech a možnostech tehdejších objednavatelů. Právě díky těmto plastikám patří kostel svatého Jakuba k nejvýznamnějším památkám románského sochařství v českých zemích.
Poklad, který přečkal staletí
Kostel prošel v průběhu času několika opravami a zásahy, přesto si uchoval podstatnou část své původní románské podoby. V posledních letech se dočkal také rozsáhlé rekonstrukce. V červnu 2020 se po několika staletích znovu rozezněly zvony a památka se opět otevřela veřejnosti.
Dnes stojí v nenápadné středočeské obci jako připomínka doby, kdy se o osudu staveb rozhodovalo nejen podle jejich velikosti, ale také podle víry, postavení a ambicí jejich zakladatelů. A přestože od chvíle, kdy sem přijel král Vladislav II. s královnou Juditou, uplynulo téměř devět století, jedna otázka zůstává otevřená: Co bylo tak významného na tomto místě, že si zasloužilo pozornost samotného panovníka?
