Nosorožci tuponosí, kterým se také říká bílí, se ve zlínské zoo poprvé objevili v roce 1979. „Joe a Zuzana byli naprosto ikonická zvířata. Prožili u nás dlouhý život, bohužel však bez potomků,“ vzpomíná ředitel zoo Roman Horský.
V roce 2006 zahrada získala dvě samice Zantu a Nayu ze soukromé chovné rezervace v Jihoafrické republice, v roce 2012 pak samce Kashku z anglické Zoo Whipsnade. „Samice jsou geneticky nesmírně cenné, jejich linie není v chovu nosorožců vůbec zastoupena. Do Kashky jsme proto vkládali velké naděje. První skutečné páření jsme však zaznamenali až po několika letech,“ doplnil Horský.
I když samec projevoval o samice zájem a následovala další páření, úspěch v podobě zabřeznutí samic se nedostavil. „S týmem německých odborníků, se kterým jsme spolupracovali při chovu slonů afrických, jsme začali uvažovat o možnosti umělé inseminace i u nosorožců. Padlo rozhodnutí medikamenty podpořit reprodukční cykly samic, abychom zvýšili šanci na úspěch. I nadále jsme však samce spojovali se samicemi. Po červnovém páření v roce 2023 jsme začali do vídeňské laboratoře zasílat vzorky trusu samice Zanty a netrpělivě očekávali každé vyhodnocení. Když pak skutečně přišlo potvrzení, že je samice březí, byl to pro nás mimořádný okamžik,“ popisuje ředitel Horský.
V souvislosti s očekáváním mláděte se zlínská zoo pustila také do rozsáhlé a nákladné opravy stávající ubikace nosorožců. „Rozšířili jsme jejich vnitřní ustájení, původní ubikace antilop upravili pro nosorožčí samice tak, aby vyhovovaly i po narození mláděte. Uzpůsobili jsme podlahy, nově připravili měkkou část ubikace, instalovali monitorovací systém, abychom nosorožce měli pod neustálým dohledem. Březost u nosorožců trvá 16 měsíců, mládě by se tak mělo narodit v polovině listopadu. Věříme v úspěch, držte nám a Zantě pěsti,“ dodal Roman Horský.
Mohlo by vás zajímat
