„Zahájili jsme soutěžní dialog, který má za cíl nalézt inovativní a kvalitní řešení pro novostavbu obytného domu. Ten se může stát klenotem této atraktivní lokality, jejíž součástí je i nový Tyršův most, který sklidil řadu ocenění,“ konstatoval primátor města Petr Vrána, který je součástí poroty s mezinárodní účastí. V rámci prvního kroku v soutěžním dialogu tato porota vybrala pět týmů, které se aktivně zapojí do hledání nové podoby lokality. V závěru října měli jejich členové příležitost se seznámit s prostorem – a to na společném workshopu organizovaném administrátorem dialogu, kterým je společnost CCEA MOBA.
Městu na budoucí podobě místa velice záleží
A její zástupce Igor Kovačević prozrazuje, které týmy mají ambice nacházet líbivou tvář místa:„Bude to Atelier gram – tým známý v Přerově díky probíhající rekonstrukci budovy magistrátu. Dále pak Malý Chmel – mladé české studio z Prahy a Českých Budějovic. Dalším týmem je GABU Heindl Architecture Urbanism – rakouská kancelář se zkušenostmi se současnými participativními a udržitelnými projekty v městském prostředí. Vybrán byl také GUTGUT – renomované slovenské studio s ekologickým a kreativním přístupem. A pětici týmů završuje Almannai Fischer & Svobodová Blaha – německo-české sdružení, které spojuje zkušenosti z mezinárodní i lokální scény.“
Další workshop, spojený s prezentací, je naplánován na 13. prosince. „A finální odevzdání nabídek se očekáváme 21. února příštího roku. Každému týmu po odevzdání vyplatíme takzvané skicovné ve výši 440 tisíc korun,“ doplnil náměstek primátora Tomáš Navrátil, který je rovněž součástí poroty. Ta je složená nejen ze zástupců města, ale i odborníků se zkušenostmi z Česka, Rakouska, Slovenska nebo Polska. Tvoří ji: Zuzana Drahotová (architektka, která byla posledních dvanáct let součástí pražské kanceláře Schindler Seko Architekti), Anne Catherine Fleith – předsedkyně komise (architektka francouzského původu, která je partnerkou ve studiu feld72, založeném v roce 2002 ve Vídni), Regina Freimüller-Söllinger (studovala architekturu na Technické univerzitě ve Vídni a na Michiganské univerzitě, College for Architecture and Urban Planning, USA), Michaela Horáková (architektka, která založila v roce 2015 studio mh architects se sídlem v Praze), Petr Vrána – místopředseda komise (primátor města Přerova), Tomáš Navrátil (pověřený náměstek primátora města Přerova) a Jan Horký (člen zastupitelstva města Přerova, architekt).
Jak šel čas s parcelou, kde stojí Strojař?
V tomto místě, na pravém břehu Bečvy, postavil v roce 1878 Josef Šilhavý prosperující pivovar, poblíž nechal následně vybudovat i parčík a obytné stavení. Poslední pivo tu bylo uvařeno v červnu roku 1938, o rok později pak došlo k likvidaci podniku.
Na parcele se začal v roce 1963 stavět podle návrhu architekta Radima Pluskala Strojař – svobodárna pro zaměstnance Přerovských strojíren, která byla otevřena v srpnu osmašedesátého roku. V roce 2000 získala objekt do majetku armáda, která zde ubytovávala své vojáky z nedaleké vrtulníkové základny.
Od armády pak koupilo Strojař za 42 a půl milionu korun město Přerov. Zastupitelé se totiž v roce 2015 obávali, že by v objektu se 144 malými bytovými jednotkami, skrývajícími 456 lůžek, mohla vzniknout ubytovna, která by do Přerova přilákala stovky sociálně slabých a potenciálně problémových lidí – proto hlasovali pro koupi. V průběhu let zástupci Přerova přicházeli s nápady, jaká forma bydlení by mohla v nevyužívaném objektu vzniknout – a to od komunitního domu pro seniory přes pečovatelský dům až po mezigenerační bydlení, ale s finanční náročností přestavby se postupně všechny nápady stávaly nerealizovatelné. „Dům byl totiž postaven s parametry ubytovny a jeho přestavba by byla nákladná. Objekt nejde úplně srovnávat s jinými panelovými domy v okolí,“ vysvětlil náměstek primátora Miloslav Dohnal. Jednou z možností bylo i nemovitost prodat, ale ani tato varianta nakonec neprošla. Zastupitelé se shodli, že by nejideálnějším řešením bylo hotelový dům i s přilehlou restaurací a výměníkovou stanicí zbourat a zabývat se revitalizací místa. „Předpokládáme, že demolice by měla přijít asi na 35 milionů korun a stavba „na zelené louce“ by mohla být zahájena do pěti let,“ uvedl na závěr primátorův náměstek Vladimír Lichnovský.
