Ale pokud jsou živnostníci velmi úspěšní, i oni musí přejít na účetnictví. Rozhodující je jejich roční obrat. Pokud za rok prodají zboží či služby za víc než 25 milionů korun, musí začít s účetnictvím.
Nejde o zisk, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji. Částka 25 milionů označuje obrat, tedy příjmy z podnikání bez zohlednění výdajů.
Účetnictví mohou vést živnostníci i dobrovolně bez ohledu na výši svého obratu. Pokud ale proti sobě postaví daňovou evidenci vs. účetnictví, téměř vždy je pro ně daňová evidence výhodnější.
OSVČ, kteří mají nízké výdaje, by měli místo daňové evidence zvážit paušální výdaje. Díky nim nemusí evidovat skutečné náklady a uplatní výdaje v předem stanovené paušální výši.
Přechod na účetnictví u OSVČ
Na vedení účetnictví podnikatelé potřebují specializovaný účetní program. Výhodou je, že kromě účetnictví v něm zvládnout i další úkony, například vystavování faktur, tvorbu přiznání k DPH, evidenci skladových zásob, vystavování mezd atd.
Volbu účetního programu by měli OSVČ dobře promyslet, bude totiž tvořit pomyslné jádro jejich podnikání. Je vhodné, aby si účetní program zdarma otestovali a zjistili, jestli se jim dobře používá.
Jakmile si některý koupí a začnou ho používat, mohou ho sice změnit, ale proces přenesení údajů může být komplikovaný.
Přechod na účetnictví je jednou z mála povinností OSVČ, která je spojená s vysokým obratem. Další je plátcovství DPH. Pokud má živnostník za 12 po sobě jdoucích měsíců obrat vyšší než milion korun, musí se stát plátcem DPH. Úřady do budoucna plánují zvýšení tohoto limitu na 2 miliony korun.
Někteří živnostníci si neuvědomují, že limit nehlídají za kalendářní rok, ale za 12 měsíců. Plátci DPH se tak klidně mohou stát za období od dubna do března dalšího roku. V případě vedení účetnictví se naopak obrat 25 milionů korun počítá za kalendářní rok.
