Zubři z evropských zoo se vracejí do volné přírody, tři vyrazili z Olomouce

Zubři evropští ze Zoo Olomouc se vydali na svou velkou cestu. Tři zubři ze zdejšího stáda dorazili v pořádku do ohrady na Velkém Kavkazu. „Stali se tak součástí jednoho z největších reintrodukčních projektů svého druhu na světě, kterou zajišťoval Tierpark Berlín. Celkem z něj putovalo 12 jedinců, kteří zde byli shromážděni ze zoologických zahrad celé Evropy: z Tierpark Berlin, Wisentgehege Springe/Sosto Zoo, Tierpark     Neumünster, Tierpark Chemnitz, Alpenzoo Innsbruck, Zoo Praha a Zoo Olomouc,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. 

Letadlem i kamionem 

Pro letecký transport devíti krav a tří býků byl zajištěn Boeing 777F (nákladní letadlo) a následně byla zvířata převezena kamionem do Národního parku Shadagh, chráněné oblasti v severním Ázerbájdžánu, která zubrům skýtá výborné podmínky díky rozsáhlým horským, lesním a otevřeným krajinám. V něm se jim daří natolik, že je jejich populace udržitelná a současně čítá zhruba 90 jedinců. 

Výběr zvířat provádí Evropský program pro ohrožené druhy (EEP). Klíčovými kritérii jsou vynikající zdravotní stav a vhodné genetické zázemí. Chov zubrů v Zoo Olomouc probíhal v letech 1973-1986. V roce 2013 pak slavil návrat. Od té doby se narodilo 19 mláďat. V naší zemi žije zubr ve 4 oborách a v 6 českých zoo. Jediný chovatel na Moravě je Zoo Olomouc. 

Úspěch mezinárodní ochrany zvířat 

Ze tří geografických poddruhů zubra (evropský, kavkazský a karpatský) se před vyhubením podařilo zachránit pouze evropský, který však začal být intenzivně loven ve středověku. V 16. století přežíval jen v královských oborách a ve východních částech Evropy. Poslední divoce žijící byl ve volné přírodě vyhuben v roce 1919. Naštěstí několik desítek zvířat pobývalo v oborách a zoo. Mezinárodní snaha o jeho záchranu začala v meziválečném období. Stal se prvním druhem divokého zvířete, pro který byla sestavena první plemenná kniha. První vydání publikované v roce 1925 registrovalo 56 posledních žijících jedinců. 

Od té doby zubří populace stoupala. V roce 1952 byli zubři vypuštěni do Bělověžského pralesa a dále pokračoval jejich úspěšný návrat do volné přírody v řadě evropských zemí. Dnes žijí ve volnosti v deseti státech: Bělorusko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko a Ukrajina. Celkem se ve volné přírodě nachází přes 2600 zubrů. Dalších několik tisíc žije v oborách, oplocených pastvinách a v zoo. Usilovná ochrana přírody mnoha institucí slaví obrovský úspěch. Sto let po vyhubení ve volné přírodě je zubr zařazen v kategorii „druh blízký ohrožení“. Není tedy považován za ohroženého vyhubením. 

Největší evropský savec 

Zubr je největším sam vcem Evropy, samci dosahují hmotnosti až 920 kilogramů, samice o zhruba polovinu méně. Samice jsou březí zhruba 9 měsíců. Za svůj život porodí asi 9 telat. V zajetí se může dožít v průměru 26 let. Denní příjem potravy se pohybuje mezi 30‒60 kilogramy. Potravu tvoří listí stromů a keřů (33 procent), trávy a byliny (67 procent).