Výrazné škrty po roce 2026
Zatímco letos má SFDI k dispozici zhruba 169 miliard korun, návrh střednědobého výhledu na roky 2027 a 2028 počítá s částkou nižší o více než polovinu. Právě to vyvolává obavy mezi investory i státními organizacemi. Podle ŘSD by při takto nízkém rozpočtu nebylo možné udržet tempo výstavby a hrozilo by i zastavení některých již rozjetých projektů.
Opozice upozorňuje, že dlouhodobé plánování dopravních staveb bez jasně zajištěných peněz zvyšuje riziko prodražování i zpoždění. Ministr dopravy Ivan Bednárik (nestr. za SPD) ale namítá, že jde pouze o orientační výhled. „Střednědobý výhled se bude teprve řešit podle reality, která bude patrná na jaře při přípravě rozpočtu na rok 2027,“ uvedl pro ČT.
Priorita: dálnice
Vláda v návrhu počítá s tím, že část projektů na silnicích I. třídy plánovaných na roky 2027 a 2028 se přesune až na rok 2029. Prioritou má být především dostavba dálniční sítě. Letos by přitom měla začít stavba dalších 105 kilometrů dálnic. Řidiči v současnosti využívají zhruba 1 556 kilometrů dálnic, ideální stav by podle odborníků byl přibližně dva tisíce kilometrů.
Práce aktuálně probíhají na 30 projektech, které by měly přinést 137 kilometrů nových dálnic. Dalších 19 projektů se soutěží a u 68 je zahájena příprava. Právě u těchto staveb by ale mohlo v budoucnu dojít ke zpomalení, pokud se rozpočtový výhled nezmění.
Varování ŘSD i Správy železnic
Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jsou peníze klíčové nejen pro nové projekty, ale i pro udržení těch stávajících. Vládní návrh přitom ve výhledu na rok 2027 počítá v součtu pro železnice i dálnice jen s částkou kolem 77 miliard korun. „Rád bych byl pro to, aby peníze v rozpočtu byly, ale musí se buď někde ušetřit, nebo vytvořit podmínky pro růst ekonomiky,“ reagoval Bednárik.
Jen do železnice mají přitom ještě letos směřovat finance ve výši cca 72 miliard, na silnice a dálnice je určeno přes 81 miliard. A v příštím roce bude jen na dálnice potřeba až 90 miliard. „Pokud k posílení nedojde, hrozí to, co nikdo nechce – pozastavení staveb,“ shrnul Mátl.
Peníze z mýta a známek nestačí
Rozvoj dopravní infrastruktury financuje stát z více zdrojů. Významnou roli hrají výnosy z mýtného, které loni přesáhly 19 miliard korun. Další příjem tvoří prodej dálničních známek, za které loni řidiči zaplatili téměř devět miliard korun. Ani tyto peníze ale samy o sobě nestačí k pokrytí všech plánovaných investic.
Mohlo by vás zajímat
Jasno o budoucím financování by mělo být až na jaře při přípravě rozpočtu na rok 2027. Do té doby zůstává otázkou, zda stát dokáže udržet tempo výstavby, nebo zda se část klíčových dopravních projektů znovu odloží.

