Speciálně vyvinutý software zpracoval 60 grantových žádostí o celkovém rozsahu zhruba 550 stran podkladů. Hodnocení probíhalo podle stejných směrnic a metodik jako u grantové komise. Celé zpracování trvalo 109 minut a náklady dosáhly přibližně 350 korun.
Umělá inteligence hodnotila projekty paralelně a zcela nezávisle na grantové komisi. Výsledky se pak porovnaly a shoda byla překvapivě vysoká. U 70 procent žádostí se rozdíl v navržené výši podpory pohyboval do 20 tisíc korun. Podobná míra shody se objevila i v bodovém hodnocení.
Smyslem projektu podle vedení města nebylo nahrazovat lidské rozhodování. „Cílem projektu nebylo nahrazovat rozhodování grantové komise, ale ověřit, zda může umělá inteligence pomoci s časově náročnou analytickou částí hodnocení a přispět k větší konzistenci celého procesu,“ uvedla vedoucí odboru Lucie Kocmanová.
Zároveň se ale potvrdilo, že technologie má své hranice. Tam, kde je potřeba znalost místního prostředí a širších souvislostí, například při posuzování společenského významu projektů nebo přiměřenosti rozpočtu, zůstává lidské hodnocení klíčové a nenahraditelné.
Pilotní projekt byl koncipován jako příspěvek k širší odborné diskusi o využití umělé inteligence ve veřejné správě. Celý program včetně technické dokumentace je navíc zveřejněn na platformě GitHub, takže je dostupný k veřejné kontrole.
