Kontext schůze
Velitelské shromáždění probíhalo za účasti vrcholného vedení armády i resortu obrany. Hlavními tématy byla reakce na aktuální hrozby, plán investic do obrany, modernizace techniky a strategické plánování do roku 2035. Diskutovala se také otázka priorit NATO, schopnosti kolektivní obrany a dopady rozpočtových rozhodnutí na operační připravenost jednotek. Podle účastníků bylo cílem shromáždění sladit vizi ministerstva s reálnými potřebami armády a nastavit jasný harmonogram modernizace.
V létě by měl ministr obrany jmenovat nového náčelníka generálního štábu a poté představit aktualizovanou koncepci rozvoje AČR, která zahrne všechny běžící i chystané projekty a modernizační investice do pěti základních oblastí – letectvo, pozemní vojska, těžká technika, doprava a logistika.
Výdaje nižší, ale obrana nebude ohrožena
Náčelník generálního štábu AČR Karel Řehka, jehož funkční období by mělo vypršet letos v létě, upozornil, že pro naplnění závazků v rámci kolektivní obrany by české obranné výdaje měly dosahovat 3 % HDP, což by znamenalo zhruba 750 miliard korun. „Co už se nikdy nesmí opakovat, je stav, kdy obrana naší země směřovala do trosek a vojáci se tvářili, že je to v pořádku a klamali sebe i veřejnost,“ uvedl Řehka. Podle něj zůstává hlavní hrozbou Rusko a v klíčových schopnostech, kterými Česko přispívá ke kolektivní obraně NATO, má země skluz 6–10 let.
Ministr obrany Zůna však zdůraznil, že bezpečnost státu se „neměří procenty HDP, ale skutečnými obrannými schopnostmi“. Dodal, že snížení letošního rozpočtu o 20 miliard na 185 miliard korun, tedy cca 2 % HDP, neohrozí již rozjeté projekty a klíčové modernizační programy. Podle Zůny budou kritické roky 2027–2031, kdy se má realizovat většina investic do výzbroje a infrastruktury.
Opozice kritizuje postup vlády a poukazuje na pomalejší tempo modernizace než po roce 2000, stejně jako na podle odborné veřejnosti nedostatečnou koncepčnost aktuálních plánů.
Modernizační plány armády
Mezi největší armádní investice patří nákup 25 amerických stíhaček F‑35, které mají stát zhruba 150 miliard korun. První stroje by měly být k dispozici za tři roky, zpočátku však pouze pro výcvik pilotů v USA. Premiér Andrej Babiš zdůraznil, že nákup musí pokračovat, přestože kvůli němu čelil kritice.
Těžká brigáda má získat 246 švédských obrněných vozů za 60 miliard korun, první kusy by měly dorazit ještě letos. Na přelomu dekády plánuje armáda pořídit také 44 nejmodernějších tanků Leopard za více než 30 miliard korun, ačkoli není jasné, zda nákupy budou pokračovat v původně plánovaném rozsahu.
Mohlo by vás zajímat
Další investice zahrnují 12 nových vrtulníků za 18 miliard, z nichž většina je již v Česku, a dalších osm dorazí během dvou let. Transportní letouny za 14 miliard mají být dodány rovněž letos. Současně armáda využívá téměř 30 starších tanků Leopard, které získala darem z Německa a momentálně jsou dislokovány u přáslavické jednotky.
Celkové výdaje a postupná modernizace armády tak mají zajistit, že Česká republika bude schopna plnit závazky vůči NATO a zároveň udržet obranné schopnosti v souladu s aktuálními bezpečnostními hrozbami.
