Dodávky brzdí logistika i ceny
Podle zástupců farmaceutického sektoru se komplikace týkají především přepravy surovin a hotových léčiv. Delší trasy, vyšší ceny paliv i pojištění zvyšují náklady, které firmy musí promítat do výroby.
Pokud by konflikt trval další týdny či měsíce, mohl by se tlak postupně přenést i na koncové ceny léků. Zdražování by se přitom nemuselo projevit okamžitě, ale s odstupem v rámci celého dodavatelského řetězce.
Jak naložit s nevyužitými léky?
Česká republika dlouhodobě patří mezi země s vysokou spotřebou léčiv. V lékárnách se ročně vydá více než 260 milionů balení. S tím souvisí i velké množství nevyužitých nebo prošlých léků.
Každý rok končí ve spalovnách přibližně tisíc tun léčiv. Přestože většina lidí ví, že by měli léky vracet do lékáren, zhruba pětina je stále vyhazuje do běžného odpadu nebo je i splachuje.
Lékárny mají povinnost převzít nepoužité, prošlé i poškozené léky, a to včetně veterinárních přípravků nebo prostředků na odvykání kouření. Specifické zacházení vyžadují injekční přípravky nebo inzulinová pera, která by měla být odevzdána do speciálních boxů, ideálně v pevném obalu.
Naopak do běžného odpadu lze vyhazovat doplňky stravy, kosmetiku nebo zdravotnické pomůcky. Nebezpečný odpad, jako jsou repelenty nebo rtuťové teploměry, patří do sběrných dvorů.
Nebezpečné užití špatně skladovaných nebo prošlých léčiv
Část domácností si nevyužité léky také nechává „do zásoby“, což zvyšuje riziko jejich pozdějšího nevhodného užití. Odborníci přitom upozorňují, že prošlé nebo špatně skladované léky nemusí být jen neúčinné, ale mohou být i nebezpečné. „Mohou narůstat toxické nečistoty v léčivém přípravku, což zvyšuje riziko alergických reakcí nebo může mít dopady na játra a ledviny,“ vysvětlil pro ČT ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň.
Mohlo by vás zajímat
Důležité je sledovat nejen datum expirace uvedené na obalu i blistru, ale také podmínky skladování. U některých přípravků, například kapek, mastí nebo sirupů, hraje zásadní roli i doba od otevření – často jen několik týdnů.
Farmaceuti doporučují kontrolovat domácí lékárničku alespoň dvakrát ročně. Léky by měly být uložené na suchém a tmavém místě při pokojové teplotě, nikoli například v koupelně, kde kolísá vlhkost i teplota. Pravidelná kontrola pomáhá snížit zdravotní rizika i množství odpadu.
Nová pravidla pro čistotu vody
Stále větším tématem je také dopad léčiv na životní prostředí. Zbytky účinných látek se totiž prostřednictvím odpadních vod dostávají do vody, kde mohou ovlivňovat ekosystémy.
„Potřeba jejich odstranění je bez diskuse. Vidíme konkrétní toxické dopady například na chování ryb. Zásadním tématem jsou antibiotika a šíření antibiotické rezistence,“ upozorňuje Jan Bartáček z VŠCHT Praha.
Evropská legislativa proto zavádí přísnější pravidla pro čištění odpadních vod. Modernizace čistíren má zajistit odstranění mikropolutantů, přičemž zhruba 80 % nákladů mají nést farmaceutické a kosmetické firmy.
