Zatímco příchod jarního počasí zdravý člověk většinou vítá, těší se na rozkvetlé stromy a květiny, pro alergika nastává doslova peklo. Kýchání, smrkání, záněty spojivek a svědění kůže jsou prakticky nezastavitelné, a kdo nemá dobrou medikaci, nástup pylové sezony doslova protrpí.
Více než dva miliony lidí trpí v naší republice nějakou formou alergie. Ty vznikají tehdy, když imunitní systém přehnaně reaguje na vnější podněty a jako nebezpečí pro tělo vyhodnotí příchozí podněty, jako jsou pyly, roztoče, zvířecí srst nebo potraviny. Zatímco zdravý člověk tvoří protilátky proti škodlivým vetřelcům, tělo alergika se proti běžně neškodným látkám brání. Jde tak o poruchu imunitního systému, která ale nevzniká ze dne na den. Od prvních příznaků až do okamžiku, kdy je stanovena diagnóza, často uplyne i několik let. Alergie se může vyskytnout u kohokoli z nás. I když má třeba někdo kočku už řadu letu, aniž by na ni reagoval alergicky, může se u něj časem přesto vyvinout alergie na zvířecí srst.
Alergie jsou dědičné a mohou se zhoršovat
Těžkou formou alergické rýmy trpí v Evropě zhruba pětina alergiků a jejich každodenní život je narušen. Většina z nich je totiž citlivá nejen na několik druhů pylů, ale reaguje i na některé potra-
viny, které obsahují podobné proteiny. Tato reakce se nazývá zkřížená alergie a typickým příkladem je alergie mezi pylembřízy a jablkem. Pravděpodobnost onemocnění alergií je zřetelně vyšší u dětí, jejichž rodiče jsou alergici. Odborníci vznik alergií přičítají i důsledku stále „sterilnějšího“ životního prostředí, kdy je imunitní systém dětí čím dál méně vystavován potřebným podnětům, a je tak méně „trénován“. Pokud se už v raném dětském věku vyskytnou první příznaky sklonu k alergiím, je u dítěte zvýšené riziko vzniku alergie v budoucnu. V tomto smyslu je obzvláště rizikové i pasivní kouření.
Proti alergenům pomůže respirátor, doma čistička vzduchu
Podobně jako ve většině evropských zemí existuje i u nás pylová informační služba (PIS), která sleduje obsah pylů v ovzduší a informuje odběratele e-mailem nebo SMS. Alergici se tak mohou připravit na nápor pylových zrn třeba vhodnými léky nebo, podobně jako v Japonsku, používat v exponovaném období respirátory. Pro klidnější spánek a minimalizaci alergenů je ideální v domácnosti používat čističku vzduchu, která zachytí zvířecí alergeny, pyly i spory plísní. Vyprané prádlo nenechávat sušit venku a práci na zahradě přenechat jiným.
Následující tipy vám mohou pomoct vyhýbat se alergenům a tím zvýšit kvalitu života:
Využívejte pylovou předpověď. Zjistěte si informace o době kvetení rostlin, na jejichž pyly jste alergičtí. V orientaci vám může pomoci třeba web Pylové informační služby. Při vysoké pylové zátěži se snažte vyhýbat pohybu ve volné přírodě. Zdržte se také provozování venkovních sportů (např. běhu). Pokud pylovou alergií trpí vaše děti, plánujte jejich venkovní aktivity v závislosti na množství pylů v ovzduší. V případě pochybností je lepší nechat je hrát si uvnitř.
Používejte respirátor FFP2, případně jinou ochranu nosu a úst. Výsledky prvních studií naznačují, že nošení respirátoru FFP2, případně jiné ochrany nosu a úst, může minimalizovat kontakt sliznic s pylem. Kromě toho vás respirátor FFP2 ochrání před infekcí SARS-CoV-2.
Mějte zavřená okna. Pylová zátěž se často velmi liší v závislosti na denní době a povětrnostních podmínkách, které v daný den panují. Upravte dobu větrání podle koncentrace pylu v ovzduší. V tomto ohledu je nejvhodnější doba pro větrání obvykle mezi 23:00 a 4:00.
Zabraňte pronikání pylu do domácnosti. Oblečení a obuv, které jste nosili venku, byste neměli nosit v obytných prostorách a rozhodně byste je neměli svlékat v ložnici. Převlékejte se, pokud možno, již ve vstupní části vašeho bytu či domu. Povrchy v domácnosti otírejte vlhkým hadříkem. Existují i vysavače se speciálními pylovými filtry.
Prádlo sušte uvnitř. V době kvetení a poletování pylů nenechávejte prádlo sušit venku.
Práci na zahradě přenechejte jiným. Pokud trpíte pylovou alergií, nesekejte trávník sami. V době, kdy váš soused seká trávu, nechte okna i dveře zavřené a zůstaňte v domě nebo bytě.
Používejte sluneční brýle a pokrývku hlavy. Částečně vás ochrání před pyly poletujícími v ovzduší.
Provádějte výplachy nosu nebo používejte nosní masti. Někdy mohou pomoci výplachy nosu fyziologickým roztokem nebo zvlhčující nosní masti z lékárny. O radu požádejte svého lékaře nebo lékárníka.
Do auta si nechte nainstalovat pylové filtry. Kromě toho jezděte se zavřenými okny.
Do bytu či domu si nechte nainstalovat sítě proti pylu. Existují speciální ochranné sítě, které lze připevnit na okna i dveře. Ty téměř dokonale zabrání pronikání pylu do vašeho obydlí.
Umývejte si vlasy. Někdy může pomoci umýt si před ulehnutím do postele vlasy, abyste předešli usazování pylu na polštáři.
Nekuřte aktivně ani pasivně. Vyhýbejte se látkám, které mohou dráždit dýchací cesty; jednou z nich je cigaretový kouř.
Dovolenou i cestování plánujte s rozvahou. Vysoko v horách (nad 1 500 m) je obecně koncentrace pylu výrazně nižší; pyly tam kromě toho začínají poletovat později a pylová zátěž celkově trvá kratší dobu. Například v evropských Alpách se koncem června již téměř žádné pyly nevyskytují. Vhodné jsou z tohoto pohledu i mořská pobřeží, zvláště pak ve větrných oblastech, kde je koncentrace pylu rovněž nižší. V zemích mimo Evropu se koncentrace pylu v ovzduší může výrazně lišit. Předem si zjistěte, zda v zemi, kde chcete strávit dovolenou, nebude v té době zrovna „pylová sezóna“.
