Vláda chce zabránit prohlubování schodků
Podle kabinetu se zdravotní pojišťovny dostávají pod stále větší tlak. Náklady na zdravotní péči rostou rychleji než příjmy systému a rezervy, které si pojišťovny vytvořily v minulých letech, se postupně ztenčují. Letos by mělo hospodaření systému skončit zhruba patnáctimiliardovým schodkem.
Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že současné problémy jsou důsledkem hospodaření předchozí vlády. „Minulá vláda navyšovala výdaje, ale nezajistila odpovídající příjmy. Rezervy pojišťoven se postupně vyčerpaly a dnes ty peníze chybějí,“ uvedl.
Ministerstvo zdravotnictví proto navrhuje mimořádné zvýšení plateb za státní pojištěnce. Standardně by se příspěvek v příštím roce zvýšil přibližně o tři miliardy korun díky automatickému valorizačnímu mechanismu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) však argumentuje, že takové navýšení by nestačilo pokrýt očekávaný růst výdajů. „Spočítali jsme reálnou potřebu systému. Nejde o bezhlavé přisypávání peněz, ale o reakci na rostoucí náklady, stárnutí populace i dražší zdravotní péči,“ vysvětlil.
Opozice volá po efektivnějším hospodaření
Opozice však vládní návrh kritizuje. Podle ní není možné řešit dlouhodobé problémy zdravotnictví pouze navyšováním příjmů. Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) upozorňuje, že větší důraz by měl být kladen na hospodaření samotných pojišťoven. „Nejprve musíme tlačit pojišťovny k efektivnímu využívání prostředků a k lepší péči o klienty. Teprve potom bychom měli řešit další navyšování plateb,“ uvedl.
Podobně se vyjadřují i další opoziční politici. Podle nich se od období pandemie objem peněz proudících do zdravotnictví výrazně zvýšil, aniž by se odpovídajícím způsobem zlepšila efektivita systému nebo dostupnost některých zdravotních služeb.
Stárnutí populace zvyšuje tlak na zdravotnictví
Jedním z hlavních důvodů růstu výdajů je demografický vývoj. Česká populace stárne a zdravotní péče o starší pacienty bývá finančně náročnější. Odborné odhady počítají s tím, že do roku 2040 bude v České republice téměř půl milionu lidí starších 85 let, tedy přibližně dvojnásobek oproti současnosti.
Právě senioři přitom patří mezi skupiny, které zdravotní systém využívají nejčastěji. Rostou také náklady na moderní léčbu, nové technologie, specializované léky i dlouhodobou péči.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje i další opatření. Součástí plánů je například úprava nemocniční sítě nebo větší zaměření na péči o starší pacienty. Některá méně využívaná lůžka by se mohla postupně transformovat na lůžka následné a geriatrické péče.
Pojišťovnám ubývají rezervy
Finanční polštář zdravotních pojišťoven se v posledních letech výrazně ztenčil. Zatímco na začátku desetiletí disponovaly rezervami přesahujícími šedesát miliard korun, dnes jsou tyto částky podstatně nižší.
Deficity systému se navíc opakují již několik let po sobě. Pojišťovny proto opakovaně sahají do rezerv, aby mohly včas hradit zdravotní péči nemocnicím, ambulancím i dalším poskytovatelům.
Vláda již letos schválila také přesun osmi miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny k menším zdravotním pojišťovnám. Podle ministerstva šlo o krok, který měl zabránit problémům s proplácením zdravotní péče ještě v letošním roce.
Rozhodnutí ovlivní podobu zdravotnictví na další roky
Zatímco kabinet považuje mimořádných 24 miliard korun za nezbytné opatření, opozice upozorňuje, že bez hlubších změn se budou podobné debaty opakovat každý rok.
Jisté však je, že tlak na veřejné zdravotní pojištění bude dál sílit. Stárnoucí populace, rostoucí očekávání pacientů i stále dražší moderní léčba představují kombinaci, která bude české zdravotnictví provázet i v následujících desetiletích.
