Hmyz napadá stromy i městskou zeleň
Jedním z druhů, který v posledních letech působí potíže, je bekyně zlatořitná. Housenky tohoto motýla dokážou výrazně poškodit listnaté stromy, zejména ovocné sady, ale také bukové porosty. V místech přemnožení mohou během krátké doby připravit stromy o značnou část listové plochy.
Problém přitom nespočívá pouze v poškození vegetace. Jemné chloupky housenek mohou vyvolávat podráždění kůže, očí nebo dýchacích cest. V některých případech se objevují i alergické reakce.
Potíže způsobují také některé invazivní druhy ploštic. Ty se stále častěji objevují nejen v zahradách, ale i v domácnostech, kam se stahují zejména na podzim. Ačkoliv nejsou pro člověka přímo nebezpečné, mohou poškozovat plodiny a komplikovat život obyvatelům měst i venkova.
Komáři se mění v rostoucí zdravotní riziko
Zatímco některé druhy hmyzu škodí především rostlinám, u komárů se pozornost soustředí hlavně na zdravotní rizika. Vědci upozorňují, že je pravděpodobné, že se v budoucnu budou v Česku častěji objevovat druhy známé z teplejších oblastí Evropy.
Nejčastěji je zmiňován komár tygrovaný, který je schopen přenášet řadu infekčních onemocnění včetně horečky dengue. Ta je v České republice obvykle diagnostikována jen u cestovatelů vracejících se z tropických oblastí. Letos se s tímto onemocněním léčily již desítky lidí. Samotný výskyt nemoci dovezené ze zahraničí však ještě nepředstavuje zásadní problém. Riziko by vzrostlo ve chvíli, kdy by se u nás natrvalo usadili komáři schopní virus dále přenášet mezi lidmi.
Vedle známého komára pisklavého se v posledních letech v tuzemsku objevily také druhy pocházející z východní Asie. Některým z nich vyhovuje městské prostředí a jejich výskyt je sledován zejména ve větších aglomeracích.
Klíšťata zůstávají největší hrozbou
Přestože pozornost často přitahují exotické druhy hmyzu, za nejvýznamnější zdravotní riziko považují odborníci stále klíšťata. Jejich aktivita je letos mimořádně vysoká a díky teplejšímu klimatu se rozšiřují i do vyšších nadmořských výšek, kde se dříve vyskytovala jen výjimečně.
Mohlo by vás zajímat
Od začátku roku onemocněly desítky lidí klíšťovou encefalitidou a tisíce dalších boreliózou. Riziko nákazy přitom není omezeno pouze na hluboké lesy. Klíšťata se běžně vyskytují také v parcích, na okrajích měst, v zahradách nebo na loukách. Vrchol jejich aktivity přichází zejména během teplých a vlhkých dnů. Nejaktivnější bývají ráno a večer, kdy vyhledávají hostitele. Reagují především na oxid uhličitý, který lidé i zvířata vydechují.
Vědci sledují také výskyt takzvaného klíštěte běhavého, které se do střední Evropy dostává především prostřednictvím tažných ptáků. Na rozdíl od běžného evropského klíštěte dokáže aktivně vyhledávat hostitele a orientovat se pomocí zraku. Zatím se však zdá, že české zimy jsou pro tento druh stále příliš chladné a nedokáže zde dlouhodobě přežívat. S pokračujícím oteplováním se ale situace může měnit.
Alergie mohou vyvolat i běžní živočichové
Vedle infekčních nemocí mohou někteří parazité způsobovat i méně známé zdravotní komplikace. Lékaři upozorňují například na vzácné alergické reakce po přisátí klíštěte. U některých pacientů se následně rozvine přecitlivělost na červené maso nebo vnitřnosti.
Příznaky mohou zahrnovat nevolnost, zvracení, silné pocení, pokles krevního tlaku nebo dechové obtíže. V závažných případech je nutná hospitalizace.
Odborníci doporučují prevenci
Přestože výskyt některých druhů hmyzu a parazitů narůstá, odborníci zdůrazňují, že základní preventivní opatření zůstávají velmi účinná. Patří mezi ně používání repelentů, pravidelná kontrola těla po pobytu v přírodě, vhodné oblečení nebo odstraňování stojaté vody v okolí domů, kde se mohou líhnout komáři.
Změny klimatu tedy neovlivňují pouze teploty nebo délku léta. Stále výrazněji se promítají také do toho, jaké druhy hmyzu, škůdců a parazitů budeme v české krajině potkávat v budoucnu.
