Horký vzduch ze Sahary zasahuje celou Evropu
Evropa letos čelí již druhé výrazné vlně veder. Příčinou je proudění velmi teplého vzduchu z oblasti Sahary, které postupně zasáhlo Pyrenejský poloostrov, Francii, Itálii, Německo i další státy. V některých regionech padaly teplotní rekordy a úřady vydávaly varování před zdravotními riziky.
Extrémní horko komplikuje běžný život milionům lidí. V některých zemích musely být omezeny venkovní práce, hasiči zasahují u zvýšeného počtu požárů a vysoké teploty způsobují problémy také na železnici. Rozpálené kolejnice se totiž mohou deformovat, což vede ke zpomalování nebo dočasnému zastavení provozu.
Meteorologové upozorňují, že současná situace není krátkodobým výkyvem. Nad velkou částí kontinentu se drží stabilní tlaková výše, která přísun horkého vzduchu podporuje a brání výraznějšímu ochlazení.
O víkendu může být v Česku až 38 stupňů
Také Česká republika se připravuje na výrazný nárůst teplot. Už během druhé poloviny týdne budou maxima na řadě míst překračovat tropickou třicítku. Největší horko by však mělo dorazit během víkendu.
Podle některých meteorologických modelů mohou teploty v nížinách vystoupat na 36 až 38 stupňů Celsia. V případě příznivého vývoje proudění nelze zcela vyloučit ani hodnoty blížící se 40 stupňům. Takové teploty se v českých podmínkách objevují jen výjimečně.
Výsledné hodnoty budou záviset především na směru proudění a množství oblačnosti. Situaci může částečně ovlivnit také saharský prach, který se občas dostává nad Evropu a může mírně omezit sluneční záření. Výrazné ochlazení se od něj ale očekávat nedá.
Tropické noci představují velkou zátěž
Vedle vysokých denních teplot dělají odborníkům starosti také tropické noci. Jde o situaci, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia ani v nočních hodinách.
Mohlo by vás zajímat
Právě nedostatek nočního ochlazení představuje pro lidský organismus značnou zátěž. Tělo nemá dostatek času na regeneraci, hůře se spí a roste riziko zdravotních komplikací. Nejohroženější skupinou jsou senioři, malé děti, chronicky nemocní lidé a osoby pracující venku.
Lékaři proto doporučují pravidelný pitný režim, omezení fyzické aktivity během nejteplejší části dne a pobyt ve stínu nebo klimatizovaných prostorách. U starších lidí je problémem i to, že často nepociťují žízeň tak intenzivně jako mladší generace, a mohou se proto snadno dostat do stavu dehydratace.
Vedra střídají silné bouřky
Současné počasí přináší i druhý extrém. Horké a vlhké ovzduší vytváří ideální podmínky pro vznik silných bouřek. Ty se už v minulých dnech objevily i v Česku a na některých místech je doprovázelo krupobití, přívalové srážky nebo silný vítr.
Meteorologové očekávají, že podobné situace se mohou opakovat i v dalších dnech. Právě kombinace extrémního horka a následných bouřek je pro letní období stále typičtější.
Organizátoři venkovních akcí proto přijímají mimořádná opatření. Přibývá míst s bezplatnou pitnou vodou, rozšiřují se stinné zóny a pořadatelé pečlivě sledují aktuální meteorologické výstrahy.
Horko dopadá i na zvířata a zemědělství
Dlouhotrvající vysoké teploty nepředstavují problém pouze pro lidi. Výrazně ovlivňují také hospodářská zvířata a zemědělskou produkci.
Zemědělci upozorňují, že kombinace vysokých teplot a nedostatku srážek může snižovat výnosy některých plodin. Potíže mají i chovatelé. Například u dojnic bývá během extrémních veder běžné snížení produkce mléka, protože zvířata hůře přijímají potravu a více energie vydávají na ochlazování organismu.
Vysoké teploty jsou navíc patrné i ve vyšších nadmořských výškách, kde bývá běžně výrazně chladněji. Ochlazení tak vyhlížejí nejen lidé ve městech, ale i obyvatelé horských oblastí.
Začátek prázdnin by mohl přinést úlevu
Dobrou zprávou je, že podle současných předpovědí by extrémní vedra neměla vydržet neomezeně dlouho. Začátek letních prázdnin by mohl být o něco chladnější než závěr června.
Meteorologové však zároveň upozorňují, že letošní léto teprve začíná a podobné epizody mohou během července a srpna přijít znovu. Klimatické statistiky navíc ukazují, že období s teplotami nad 30 stupňů jsou v posledních letech v Evropě častější a trvají déle než v minulosti.
