Praktici získají širší pravomoci u chronických onemocnění
Dosud museli pacienti pro řadu léků pravidelně do odborných ambulancí. Nově budou ale moci předepisovat přibližně osminu všech hrazených ambulantních léčiv praktičtí lékaři, což se dotkne zejména pacientů s chronickými diagnózami.
Jde například o moderní antidiabetika, která se využívají nejen při léčbě cukrovky, ale také u některých forem srdečního selhání. Cílem je, aby stabilizovaní pacienti nemuseli zbytečně absolvovat opakované návštěvy specialistů jen kvůli receptu.
„Vede to samozřejmě k nutnosti prohloubit znalosti v oblasti léčiv, která běžný praktický lékař dosud nepoužíval. To ale neznamená, že pacientovi bude vždy automaticky vyhověno – lékař musí mít možnost léčbu indikovat podle svého uvážení,“ uvedl v ČT předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Snížení tlaku na ambulance, ale i obavy specialistů
Ministerstvo zdravotnictví očekává, že změna pomůže zkrátit čekací lhůty u přetížených ambulancí a zlepší dostupnost péče. Právě specializovaná pracoviště dlouhodobě hlásí, že část kapacity zabírají pacienti s dobře stabilizovaným stavem, kteří potřebují především opakovaný recept.
Ambulantní specialisté krok sice vítají jako systémové odlehčení, zároveň ale upozorňují na riziko výpadku části financování. Pokud by úhradová vyhláška změnu dostatečně nezohlednila, mohlo by to podle nich ovlivnit hrazení péče o složitější pacienty.
Ministerstvo ale tvrdí, že cílem je jasné rozdělení péče: stabilní a nekomplikovaní pacienti by měli mířit k praktikům, složitější případy ke specialistům. „Naším cílem je nastavit systém tak, aby komplikovaní pacienti byli sledováni specialisty, kteří za to budou adekvátně ohodnoceni, a nekomplikovaní chroničtí pacienti u praktických lékařů. Téma řešíme s pojišťovnami a některé mechanismy již testujeme,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO).
Čekací doby se prodlužují, systém naráží na limity
Podle dostupných dat čeká na vyšetření u specialistů 46 % pacientů jeden až čtyři měsíce. Téměř třetina se do ordinace dostane až po více než třech měsících, což je nejvýraznější problém zejména u dětské psychiatrie, alergologie nebo logopedie.
Mohlo by vás zajímat
Například u dětských psychiatrů čekací doby běžně přesahují i tři měsíce, obdobná situace je u některých endokrinologů nebo očních specialistů. Nedostatek kapacit se přitom netýká jen velkých měst, ale i regionů.
Stárnutí lékařů a nedostatek nových kapacit
Problémem ambulantní péče je také věková struktura lékařů. V řadě oborů je významná část ordinujících lékařů starší 60 let a postupně odchází do důchodu, zatímco mladí lékaři často volí jiné formy praxe než ambulantní péči.
Nejvíce ohrožené jsou podle odborníků obory jako interna, chirurgie, plicní lékařství nebo alergologie. Právě tam může v následujících letech dojít k dalšímu zhoršení dostupnosti péče.
Digitalizace a e-žádanky mají systém dál změnit
Součástí připravovaných změn má být také rozšíření elektronických žádánek a vznik národního přehledu čekacích dob. Pacienti by tak v budoucnu mohli lépe vidět, kde a jak dlouho se na konkrétní vyšetření čeká.
„Chceme vytvořit národní monitoring čekacích dob vázaný na e-žádanky, aby lidé měli možnost zjistit dostupnost vyšetření a případně zvolit jiné pracoviště než v místě bydliště,“ doplnil ministr Vojtěch.
Podle dat ambulantních specialistů přitom zhruba dvě třetiny pacientů za vyšetřením dnes dojíždějí, což ukazuje na nerovnoměrné rozložení kapacit v systému.
