Amalgám nahradily bílé výplně
Zákaz používání amalgámu vychází z evropských pravidel, jejichž cílem je postupně omezit využívání rtuti ve zdravotnictví i dalších odvětvích. Zatímco řada států Evropské unie přešla na nový režim už dříve, Česká republika měla přechodné období, které nyní skončilo.
Pro většinu stomatologů však nejde o zásadní změnu. Bílé kompozitní výplně totiž pacientům nabízeli již řadu let a právě ty byly ve většině případů jejich preferovanou volbou. Vedle přirozenějšího vzhledu mají také výhodu v lepším zachování zdravé zubní tkáně.
Kolik zaplatí pacient?
Ne všechny bílé plomby ale hradí zdravotní pojišťovny ve stejné míře. Bez doplatku jsou zpravidla dostupné jednodušší výplně určené pro menší kazy. U rozsáhlejších poškození zubu, kde je potřeba náročnější vrstvená výplň s delší životností, přispívají pojišťovny částkou až 900 korun na jeden zub jednou za dva roky.
Zbytek ceny hradí pacient ze svého. Doplatek se podle rozsahu ošetření, použitého materiálu i ceníku konkrétní ordinace běžně pohybuje v řádu jednoho až několika tisíc korun.
Správnost vykázané úhrady si lidé mohou ověřit také prostřednictvím přehledu zdravotní péče, který většina pojišťoven nabízí ve svých klientských portálech.
Vyšší příspěvky ministerstvo nechystá
Přestože s přechodem na bílé výplně náklady pacientů často rostou, ministerstvo zdravotnictví zatím o zvýšení příspěvků neuvažuje. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (nestr. za ANO) se naopak v posledních letech výrazně zvyšují celkové úhrady stomatologické péče.„Stomatologie v těch úhradách roste nejvíce. Je to dáno jak změnami u výplní, tak i dlouhodobou snahou, aby se stomatologům vyplatilo pracovat na zdravotní pojišťovnu,“ uvedl.
Podle ministerstva se systém postupně nastavuje tak, aby se zvyšovala dostupnost základní stomatologické péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Mohlo by vás zajímat
Pojišťovny více podporují prevenci
Vedle samotného ošetření kladou zdravotní pojišťovny stále větší důraz na prevenci. V rámci preventivních programů přispívají například na dentální hygienu, a to zpravidla částkou mezi 500 až 1 000 korunami ročně. Podmínky se u jednotlivých pojišťoven liší, často je nutné absolvovat pravidelnou preventivní prohlídku u praktického lékaře i stomatologa.
Podle údajů největší zdravotní pojišťovny byly letošní výdaje na úhrady výplní zatím nižší, než se původně očekávalo. Jedním z možných vysvětlení může být i lepší péče lidí o chrup a právě větší důraz na prevenci.
Zdravotnictví potřebuje stále více peněz
Debata o úhradách stomatologické péče přichází v době, kdy celý systém veřejného zdravotního pojištění čelí rostoucím výdajům. Náklady zvyšuje především stárnutí populace, rozvoj moderních léčebných metod i dražší zdravotnické technologie.
Výdaje veřejného zdravotního pojištění by příští rok měly přesáhnout 600 miliard korun, což je zhruba dvojnásobek oproti období před osmi lety. Průměrné roční náklady na zdravotní péči jednoho pojištěnce už přesahují 50 tisíc korun.
Největší část prostředků dlouhodobě směřuje do akutní nemocniční péče, významnou položku představují také léky na předpis, ambulantní specialisté nebo následná péče.
Pojišťovny hospodaří se schodkem
Zdravotní pojišťovny zároveň už třetím rokem hospodaří se záporným výsledkem a postupně čerpají své finanční rezervy. Ty se během posledních let výrazně snížily a podle odhadů skončí systém veřejného zdravotního pojištění i letos přibližně patnáctimiliardovým schodkem.
Vláda proto prosazuje mimořádné navýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. Podle ministerstva zdravotnictví má tento krok pomoci stabilizovat financování systému a zajistit, aby pojišťovny měly dostatek prostředků na úhrady péče poskytované nemocnicemi, ambulancemi i zubními lékaři v příštím roce.
