Moderní kriminalistika mění šance na objasnění starých případů
Ještě před několika lety byly mnohé vraždy považovány za prakticky neřešitelné. Dnes však kriminalisté disponují technologiemi, které umožňují získat genetickou stopu i z minimálního množství biologického materiálu.
V laboratořích odborníci nejprve izolují a namnoží DNA, aby ji bylo možné podrobně analyzovat. Současné metody jsou natolik citlivé, že genetický profil lze vytvořit například ze stop, kterých se pachatel jen letmo dotkl. Významně se posunuly také možnosti zkoumání velmi starých biologických vzorků – vědci dnes dokážou analyzovat genetický materiál i z historických nálezů starých stovky let.
Získaný profil následně putuje do policejních databází, kde může být porovnán s miliony dalších záznamů. Pokud se shoda objeví až po letech nebo desetiletích, mohou se vyšetřovatelé k případu vrátit. Právě tento technologický pokrok je podle předkladatelů hlavním důvodem, proč by vražda neměla podléhat promlčení.
„Pokud se někdo dopustí vraždy, zejména předem promyšlené, neměl by se nikdy zbavit obavy z dopadení. Následky svého jednání má nést, i kdyby se pachatel podařil odhalit až po jednatřiceti letech,“ uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (nestr. za ANO).
Podle bývalé nejvyšší státní zástupkyně a poslankyně Renaty Vesecké (nestr. za Motoristy) umožňuje dnešní kriminalistika prokázat skutečnosti, které byly ještě před patnácti či dvaceti lety technicky prakticky neřešitelné.
Ve hře jsou dvě varianty změny
Koalice nyní diskutuje o dvou možných podobách novely. První varianta počítá s tím, že nepromlčitelné budou pouze nejzávažnější formy vraždy – například předem naplánované činy nebo případy s více oběťmi. Druhá možnost jde ještě dál. Promlčecí lhůta by zmizela u všech vražd bez rozdílu. Stejný princip obsahuje také návrh připravený v Senátu.
Rozšíření nepromlčitelnosti by se navíc nemělo týkat jen samotného trestného činu vraždy. Návrhy počítají také s případy, kdy lidé zemřou v důsledku teroristického útoku nebo obecného ohrožení. Jako příklad politici zmiňují metanolovou aféru, při níž zemřely desítky lidí po požití nelegálního alkoholu.
Promlčecí lhůta se v minulosti několikrát prodlužovala
Česká legislativa už v minulosti pravidla několikrát zpřísnila. Do začátku roku 2010 činila základní promlčecí doba vraždy dvanáct let, u kvalifikovaných skutků dvacet let. Pozdější novela obě lhůty prodloužila a letos byla maximální promlčecí doba sjednocena na třicet let.
Mohlo by vás zajímat
Pokud by nyní návrh prošel, šlo by o nejvýznamnější změnu za poslední roky. Pachatelé nejzávažnějších násilných trestných činů by už nemohli spoléhat na to, že po uplynutí určité doby trestní odpovědnost zanikne.
Evropa není jednotná
Pravidla se mezi jednotlivými státy výrazně liší. Třicetiletou promlčecí dobu dnes využívají například Slovensko, Polsko, Francie nebo Španělsko. Naopak Německo, Rakousko i většina skandinávských zemí vraždu vůbec nepromlčují. Stejný princip platí také v řadě mimoevropských států, například ve Spojených státech, Kanadě nebo Austrálii.
Podle zastánců novely by se Česká republika pouze zařadila mezi země, které u nejzávažnějších zločinů dávají přednost spravedlnosti před časovým limitem.
Neobjasněných vražd je málo, některé ale čekají na pachatele desítky let
Česká policie dlouhodobě patří v objasňování vražd mezi nejúspěšnější v Evropě. Každoročně se jí podaří vyřešit naprostou většinu případů. Přesto vždy zůstává několik vražd, jejichž pachatel nebyl ani po letech dopaden.
Jde zejména o některé případy z 90. let, ale i novější zločiny, u nichž kriminalisté stále pracují s možností, že rozhodující důkaz přinese až další vývoj forenzních metod nebo nově nalezená genetická stopa.
Právě na takové situace novela míří. Její zastánci argumentují tím, že vražda patří mezi nejzávažnější zásahy do lidského života, a proto by možnost potrestání pachatele neměla skončit pouhým uplynutím času. O definitivní podobě změny budou v následujících měsících rozhodovat poslanci i senátoři.
