Reforma zatím počet vězňů výrazně nesnížila
Od ledna začala platit rozsáhlá novela trestního zákoníku, která změnila přístup k některým méně závažným trestným činům. Soudy nyní častěji využívají alternativní sankce místo nepodmíněných trestů a například u opakovaných drobných krádeží mají větší prostor zvolit jiný způsob potrestání. Vedle domácího vězení mohou soudy častěji ukládat zákaz činnosti, peněžité tresty nebo obecně prospěšné práce.
Změna se dotkla také neplacení výživného. Pokud rodič svým jednáním dítě neuvrhne do nouze a současně nespáchá další trestný čin, nemusí už automaticky skončit ve vězení. Právě tento směr podporuje řada odborníků i opozice, která upozorňuje, že nepodmíněné tresty mají být vyhrazeny především pro pachatele závažné násilné kriminality.
Navzdory těmto úpravám zůstává dopad na vězeňský systém zatím omezený. Počet odsouzených se během prvního pololetí snížil přibližně o dvě procenta a české věznice zůstávají téměř zaplněné. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) však není správné přizpůsobovat trestní politiku pouze kapacitám věznic. „Nemyslím si, že bychom měli trestní politiku nastavovat podle toho, jak plné jsou věznice. Rozhodující je, co je spravedlivé a u kterých pachatelů je skutečně nutná izolace od společnosti. Některé věznice jsou sice zaplněné, ale současný stav je zvládnutelný,“ uvedl
Vláda chce znovu zpřísnit postih neplatičů alimentů
Jedním z připravovaných kroků je tak návrat k přísnějším postihům za neplacení výživného. Ministr Tejc současnou úpravu označuje za příliš benevolentní. Podle něj byla změna přijata příliš rychle a v praxi neplní očekávání.
Opozice s tím nesouhlasí. Argumentuje tím, že pobyt ve vězení často dlužníkovi znemožní pracovat a vydělávat, čímž se šance na uhrazení výživného ještě snižuje. Soudy by tak měly v podobných případech častěji využívat spíše alternativní tresty, například domácí vězení, obecně prospěšné práce nebo zákaz některých činností.
Spor vyvolává plán snížit věk trestní odpovědnosti
Ještě větší debatu vyvolává návrh ministerstva spravedlnosti snížit věk trestní odpovědnosti u nejzávažnějších trestných činů z patnácti na třináct let. Změna by se týkala například vražd nebo dalších zvlášť závažných násilných činů. Ministerstvo argumentuje tím, že brutalita některých útoků mladistvých pachatelů v posledních letech narůstá. Eva Vesecká (Motoristé) připomněla, že jen v loňském roce policie evidovala šest případů vražd spáchaných nezletilými.
Opozice však návrh ostře odmítá. „Pokud chceme třináctileté děti posílat do vězení, tak je to podle mě chyba. Nenapravíme je tím, ale spíše z nich vytvoříme celoživotní recidivisty,“ uvedla bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS).
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo chce návrh dokončit během podzimu. Následně by měl zamířit do meziresortního připomínkového řízení.
Největší problém představují oddělení se zvýšenou ostrahou
Ministerstvo připouští, že kapacitní problémy přetrvávají především u věznic a oddělení se zvýšenou ostrahou, kde je dlouhodobě největší tlak na volná místa.
Celkově se počet vězňů v České republice pohybuje okolo dvaceti tisíc. V evropském srovnání patří Česko mezi státy s vysokým podílem nepodmíněných trestů odnětí svobody. Jeden vězeň přitom stát vyjde přibližně na dva tisíce korun denně.
Vedle nedostatku míst se Vězeňská služba dlouhodobě potýká také s nedostatkem zaměstnanců. Aktuálně jí podle odhadů chybí zhruba 900 příslušníků a civilních pracovníků.
Méně vězňů znamená více prostoru pro práci s odsouzenými
Odborníci upozorňují, že i mírný pokles počtu vězňů může přinést pozitivní efekt. Menší obsazenost umožňuje zaměstnancům věznic věnovat více času individuální práci s odsouzenými, jejich vzdělávání nebo přípravě na návrat do běžného života.
Právě resocializace patří mezi oblasti, které podle opozice český vězeňský systém dlouhodobě zanedbává. Decroix proto prosazuje větší důraz na restorativní justici, tedy přístup zaměřený na nápravu pachatele, odškodnění obětí a snížení rizika opakování trestné činnosti.
