Bývalo většinou biskupským městem
První písemná zmínka o Kroměříži pochází z roku 1135, kdy je zde doložen knížecí dvůr. Olomoucký kníže Ota jej tehdy prodal olomouckému biskupovi Janovi II., čímž začala dlouhá historie města úzce spojeného s církevní správou. Přibližně kolem roku 1260 založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku nové sídlo s kapitulou a kostelem sv. Mořice, které bylo již roku 1266 připomínáno jako městečko. Nedaleko dnešního náměstí nechal vybudovat také raně gotický hrad sloužící jako biskupská rezidence.
Po staletí zůstávala Kroměříž majetkem olomouckých biskupů, od roku 1777 pak arcibiskupů. Její dějiny však nebyly vždy poklidné. Za stavovského povstání si město zachovalo katolický charakter a sídlila zde silná biskupská posádka. Tragickým obdobím se stal závěr třicetileté války, kdy Kroměříž roku 1643 dobyla a téměř celou vypálila švédská vojska generála Lennarta Torstenssona. Jen o dva roky později si morová epidemie vyžádala přibližně 1 200 obětí.
Významnou kapitolou městských dějin bylo také zasedání ústavodárného říšského sněmu v letech 1848–1849 na zdejším zámku. Novodobou historii pak bolestně poznamenaly ničivé povodně v červenci roku 1997.
Zámek několikrát povstal z trosek
Původní gotický hrad se nedochoval. Na jeho místě nechal počátkem 16. století biskup Stanislav Thurzo vybudovat rozsáhlý pozdně gotický hrad, z něhož se dodnes zachovala vstupní hranolová věž. Ani tato stavba však neunikla zkáze při švédském vpádu roku 1643.
Současnou podobu získal zámek až ve druhé polovině 17. století zásluhou biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Podle návrhů architektů Filiberta Lucheseho a Giovanniho Pietra Tencally vznikla honosná čtyřkřídlá barokní rezidence, která sloužila olomouckým arcibiskupům až do roku 1949.
Historické centrum Kroměříže bylo po roce 1990 citlivě obnoveno a dnes je městskou památkovou rezervací. Arcibiskupský zámek spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou byl roku 1998 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Zahrady okouzlují návštěvníky dodnes
Na jižní straně zámku se rozprostírá Podzámecká zahrada, která patří k nejvýznamnějším zahradním areálům Evropy. Rozloha 64 hektarů ukrývá tři rybníky, romantické stavby i přibližně 270 druhů domácích i cizokrajných dřevin. Návštěvníci zde mohou obdivovat například Čínský pavilon, Chrámek přátelství nebo Colloredovu kolonádu. Součástí areálu je také malý zoopark.
Mohlo by vás zajímat
Odlišnou atmosféru nabízí Květná zahrada, vybudovaná v letech 1665 až 1675. Na rozdíl od přírodně laděné Podzámecké zahrady zaujme přísně geometrickou kompozicí. Její dominantou je monumentální kolonáda dlouhá 244 metrů, zdobená sochami antických bohů a bájných hrdinů. Výraznou stavbou je rovněž osmiboká Rotunda s kupolí, která tvoří jedno z nejfotografovanějších míst celého areálu.
Město si získalo pověst Hanáckých Atén
Olomoučtí biskupové i arcibiskupové byli velkými mecenáši umění, a proto na zámku vznikla mimořádně cenná obrazárna. Jejím největším pokladem je Tizianův obraz Apollon a Marsyas, který odborníci řadí k nejvýznamnějším uměleckým dílům na území České republiky.
Kroměříž je také rodištěm písničkáře Karla Kryla a narodil se zde i významný malíř Max Švabinský. Díky vysokému počtu škol a bohatému kulturnímu životu si město vysloužilo přezdívku Hanácké Atény, která jej provází dodnes.
Kroměříž je důkazem, že i město těžce poznamenané válkami, požáry či povodněmi může znovu získat svou krásu. Arcibiskupský zámek, jedinečné zahrady i bohaté kulturní dědictví z ní dnes činí jedno z nejcennějších historických měst České republiky a místo, které si návštěvníci zamilují na první pohled.
