Nejnižší tarif už nemá zaostávat za minimální mzdou
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce systém postavit na jednodušším principu. Platový tarif by podle něj neměl klesnout pod zákonnou minimální mzdu, která má od ledna dosahovat k 24 900 korun „Tabulkové platy už nikdy nebudou nižší než je minimální mzda a osobní příplatky a odměny budou opět sloužit k motivaci zaměstnanců, nikoliv jen k dorovnání základního platu,“ uvedl.
Změna má zároveň znamenat, že růst minimální mzdy se bude automaticky promítat i do nejnižších platových tarifů. Právě u zaměstnanců s nejnižšími výdělky je přitom dnes problém nejvýraznější – základní tarif může být nižší než částka, kterou musí zaměstnavatel pracovníkovi podle zákona minimálně vyplatit.
Připravovaná úprava nemá spočívat jen v posunu nejnižší hranice. Vláda chce zjednodušit také postup podle odpracovaných let. Namísto současných 12 platových stupňů by jich mělo být osm.
Současně má být mezi jednotlivými platovými třídami zachován rozdíl minimálně čtyř procent. Změny se mají týkat většiny veřejného sektoru, výjimku představují například pedagogičtí a akademičtí pracovníci.
Odbory změnu vítají, ale chtějí znát detaily
Odbory se k návrhu staví zatím příznivě. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že se chtějí s připravovanými změnami nejprve podrobně seznámit a následně zaujmout stanovisko.
Podle odborářů je problém nízkých tarifů dlouhodobý. Pokud se základní plat dostane příliš blízko minimální mzdě, přestává být rozdíl mezi jednotlivými pozicemi a úrovněmi odpovědnosti dostatečně motivující.
Návrh proto může změnit nejen samotné tabulky, ale i způsob, jakým se ve veřejné sféře rozdělují peníze mezi tarifní plat, osobní ohodnocení a odměny.
Mohlo by vás zajímat
Bez peněz může zůstat jen u změny na papíře
Bývalý ministr práce Marian Jurečka ale upozorňuje na zásadní problém: kolik bude změna stát. Podle něj nestačí upravit tabulky, pokud jednotlivé rozpočtové kapitoly nedostanou současně dostatek peněz. Jinak by se podle něj mohlo stát, že se zaměstnancům tabulkově zvýší tarify, ale jejich skutečné výdělky se nezmění.
Podle Jurečky by už samotné zvýšení platů ve veřejné sféře přibližně o pět procent znamenalo pro veřejné rozpočty náklady kolem 20 miliard korun ročně. Dalších zhruba 20 až 25 miliard by si podle jeho odhadu mohla vyžádat samotná změna tarifních tabulek.
Celkové náklady tak mohou být jedním z největších témat při schvalování rozpočtu na příští rok. Vláda přitom slibuje, že žádný zaměstnanec veřejné sféry by si po změně neměl reálně pohoršit. Ministr Juchelka ale připouští, že po přepočtu se může stát, že někteří lidé se navýšení nemusí dočkat.
Veřejný sektor zaměstnává desetinu pracovní síly
Ve veřejném sektoru pracuje přibližně desetina všech zaměstnaných v Česku. Největší skupinu tvoří pracovníci regionálního školství, kterých je kolem 290 tisíc. Přibližně 80 tisíc lidí pak zaměstnávají bezpečnostní složky a další významnou skupinu představují úředníci.
Rozdíly v odměňování mezi jednotlivými profesemi jsou přitom značné. Nejvyšší průměrné platy loni pobírali zaměstnanci ministerstev, jejich měsíční výdělek se pohyboval kolem 62 tisíc korun. Na opačném konci jsou například některé pozice v úklidu, kuchyních nebo dalších provozních profesích.
Právě u nich se podle dostupných údajů v posledních letech platová konkurenceschopnost zhoršovala, zatímco u některých jiných skupin, například v armádě či bezpečnostních sborech, se naopak zlepšila.
Minimální mzda se znovu posune výš
Změna platových tabulek přichází v době, kdy současně roste i minimální mzda. Ta má od ledna dosáhnout 24 900 korun, což odpovídá zhruba 44,6 procenta průměrné mzdy. V následujícím roce by měl tento poměr podle nastaveného mechanismu dále růst.
Právě automatická vazba nejnižšího tarifu na minimální mzdu má podle vlády zabránit tomu, aby se podobná situace opakovala. Zároveň ale otevírá otázku, jak rychle budou muset růst i další platové stupně, aby mezi jednotlivými pozicemi zůstaly smysluplné rozdíly.
O tom, kolik peněz na změnu skutečně půjde, se proto rozhodne především při rozpočtových jednáních. Reforma platových tabulek tak nebude jen technickou úpravou tarifů, ale také významným zásahem do výdajů státu a dalších veřejných institucí.
