Zejména v noci se projevuje rozdíl mezi hustou zástavbou a zelenějšími částmi města. Silnice, chodníky a budovy během dne přijímají sluneční záření a po setmění nahromaděné teplo uvolňují. Stromy naproti tomu poskytují stín a ochlazují okolí odpařováním vody. Svou roli hraje také proudění vzduchu, které může nevhodně uspořádaná zástavba omezit.
Co lze z mapy vyčíst
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) ve storymapě ukazuje různé způsoby sledování horka: údaje z meteorologických stanic, družicová měření a počítačové simulace. Je však důležité rozlišovat, co jednotlivé obrázky zobrazují.
Družicová mapa zachycuje teplotu povrchu v horkých letních dnech roku 2023. Ukazuje tedy zahřáté střechy, silnice či zeleň, nikoli teplotu vzduchu, kterou bychom naměřili teploměrem před domem. Její rozlišení 30 krát 30 metrů navíc nestačí k přesnému posouzení jednotlivých chodníků nebo dvorků.
Podrobnější pohled nabízí počítačový model, který spojuje údaje o počasí s trojrozměrnou podobou města. Dokáže vypočítat, jak se v ulicích mění teplota vzduchu a povrchů. Na příkladu okolí Holešovické tržnice IPR ukazuje, jak by na teplotu mohly působit nové stromy, vodní prvky, travnaté pásy nebo světlejší dlažba.
Data mají pomoci při nové výstavbě
Podle IPR lze díky těmto výpočtům včas odhalit místa, která by se po výstavbě nadměrně zahřívala. Projektanti pak mohou upravit rozmístění budov, doplnit zeleň nebo zvolit vhodnější materiály a povrchy.
Storymapa Horko v Praze je volně přístupná na internetu. Čtenáři, kteří se chtějí podívat na družicovou mapu, ji najdou v části Jak vypadá pražský tepelný ostrov z vesmíru? a na celou plochu webového prohlížeče si ji mohou rozšířit tlačítkem na pravé straně Rozbalit. Zobrazení není příliš kontrastní. Mapa ovšem sama o sobě neurčí, jaká teplota vzduchu panuje v konkrétním bytě či ulici.
