Nová samice přicestovala ze Zoo Varšava a je teprve druhou v historii dvorského chovu, který začal už v roce 2003. Se samcem nyní obývá společnou voliéru v pavilonu Madagaskar a tropický les. První zprávy od chovatelů jsou povzbudivé. Ptáci spolu dobře vycházejí a samec se své nové partnerce dvoří. Na případná mláďata si však zahrada může ještě dlouho počkat.
Vzácnost páva konžského dokládá také situace v evropských zoologických zahradách. Podle safari parku dosud měly možnost sestavit chovný pár pouze tři z nich, nyní se přidal také Dvůr Králové. Úspěšné rozmnožování je ještě vzácnější. V současnosti se podle dostupných informací daří pouze varšavské zoo, odkud nová samice pochází.
Ve Dvoře napodobují podmínky úspěšného chovu ve Varšavě
Dvorští zoologové se zkušenostmi polských kolegů dlouhodobě inspirují. Snaží se proto vytvořit prostředí, které už při rozmnožování těchto mimořádně citlivých ptáků přineslo výsledky.
„Zvířatům nabízíme zcela stejnou krmnou dávku, stejnou hnízdní podložku i režim chovu,“ vysvětluje zoolog Michal Podhrázský. Pávi mají k dispozici venkovní voliéru s možností vstupu do vyhřívaného zázemí. Prostor sdílejí také s menšími druhy ptáků.
Právě klid a dostatek soukromí mohou být pro úspěšné hnízdění rozhodující. Páv konžský žije velmi skrytě a na rozmnožování potřebuje vhodné podmínky. Na rozdíl od svých asijských příbuzných vytváří dlouhodobé monogamní páry. Samice snáší zpravidla dvě až tři vejce a podle dosavadních poznatků se o potomstvo starají oba rodiče. Partneři spolu komunikují také pozoruhodnými hlasovými duety.
Návštěvníci safari parku mohou vzácný pár rozlišit podle zbarvení. Samec se pyšní kovově modrým a zeleným peřím, samice je převážně šedavá s leskle zelenými zády. Oba mají na hlavě péřovou korunku, u samice ovšem velmi drobnou. Na rozdíl od známých asijských pávů samcům tohoto druhu chybí dlouhá ozdobná vlečka.
Záhada jediného pírka trvala 23 let
Páv konžský má za sebou jeden z nejpozoruhodnějších příběhů moderní ornitologie. Přestože jde o poměrně velkého ptáka, vědci jej jako samostatný druh popsali až v roce 1936. K jeho objevu přitom vedlo jediné záhadné pero.
Mohlo by vás zajímat
V roce 1913 si americký ornitolog James Paul Chapin během výzkumu v tehdejším Belgickém Kongu všiml neobvyklého pera na pokrývce hlavy místního muže ve vesnici Avakubi. Nedokázal určit, kterému ptákovi patří. Pero získal a uložil do muzejních sbírek, kde na vysvětlení svého původu čekalo dalších 23 let.
Rozluštění přišlo až v belgickém Tervurenu. Chapin tam v roce 1936 spatřil dva preparované ptáky označené jako mladé pávy indické. Jejich vzhled mu však neodpovídal známým druhům. Když je porovnal s dávno získaným perem z Afriky, zjistil, že se shodují. Následně popsal nový druh – páva konžského.
Pozoruhodné je, že oba preparovaní ptáci leželi v muzejních sbírkách už od roku 1896. Odborníci je původně považovali za mladé asijské pávy nebo možné křížence s africkou drůbeží. Jeden z nejvýznamnějších ornitologických objevů 20. století tak zůstával dlouhá desetiletí nepovšimnutý.
Ani dnes o životě páva konžského ve volné přírodě vědci zdaleka nevědí všechno. Obývá deštné lesy Demokratické republiky Kongo, kde se pohybuje natolik skrytě, že značná část poznatků pochází z fotopastí. Přesné počty volně žijících ptáků nejsou známy, podle dostupných informací však jejich populace ubývá.
Pro Safari Park Dvůr Králové nad Labem je proto získání samice významným krokem. Po letech čekání má konečně pár, který by mohl přispět k rozmnožování tohoto vzácného druhu v lidské péči. Zda se dočká historicky prvních mláďat, zůstává otevřené.
