Izrael jako inspirace pro ochranu českého nebe
Třídenní návštěva Izraele se konala od 16. do 18. listopadu a protivzdušná a antibalistická obrana patřila k jejím hlavním tématům. Babiš jednal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a česká delegace navštívila také leteckou základnu Palmachim a zástupce tamního obranného průmyslu. Zájem se soustředil mimo jiné na technologie společnosti Israel Aerospace Industries, která vyrábí systém Arrow 3.
Premiér chce podle svých slov posílit ochranu Česka co nejrychleji a nečekat až na konec desetiletí. „Pro nás je nejdůležitější, abychom zabezpečili našim spoluobčanům, kdyby se něco stalo, pokrytí celé naší země. Tato ochrana je pro nás absolutní prioritou,“ uvedl Babiš.
Zájem o izraelské technologie není náhodný. Izrael dlouhodobě rozvíjí několik vrstev protivzdušné obrany, které mají zachytávat různé typy hrozeb – od raket krátkého doletu až po balistické střely. Právě kombinace více systémů a jejich schopnost spolupracovat je pro českou armádu důležitá.
Spyder nestačí na všechny hrozby
Česko už izraelskou technologii využívá. V roce 2021 pořídilo systém Spyder, který je určený zejména k ničení letadel, vrtulníků, dronů a některých typů střel. Proti balistickým raketám však podle Babiše neposkytuje potřebnou ochranu. Nové řešení by proto mělo doplnit stávající schopnosti armády, nikoli pouze nahradit již pořízenou techniku.
Ve hře jsou různé možnosti. Česká delegace se zajímala například o systém Barak MX, který si pořídilo Slovensko. Ten je určen k obraně proti více druhům vzdušných cílů a jeho schopnosti zahrnují také zachytávání některých balistických hrozeb. Pozornost se soustředila rovněž na Arrow 3, který pořizuje Německo. Jde o systém určený k ničení balistických raket ve vysokých výškách, ještě mimo husté vrstvy atmosféry.
Armáda chce vícevrstvou obranu
Podle ministra obrany Jaromíra Zůny nyní armáda dokončuje projekt systému Spyder, u něhož zbývá vyřešit některé detaily. V další fázi se má jednat také o možné pořízení jeho varianty Spyder All-in-One. Na ni by mohl navázat další systém, například právě Barak nebo Arrow. Jednání o případném nákupu jsou ale teprve na začátku a dodací lhůty se podle ministra mohou pohybovat mezi čtyřmi až šesti lety.
Vojenské doporučení, jak rozvíjet protivzdušnou obranu, armáda zpracovala už v minulém roce. Dokument je utajovaný, velení ale potvrdilo záměr vybudovat vícevrstvou ochranu, která bude zahrnovat také obranu proti balistickým střelám. Nejde přitom jen o samotné raketové baterie. Systémy musí být propojené, musí spolupracovat s radary a dalšími prostředky včasného varování a jejich rozmístění musí odpovídat možným hrozbám.
Mohlo by vás zajímat
Úspěšnost zásahu ovlivňuje řada faktorů, například rychlost a manévrovací schopnosti cíle, jeho výška, vzdálenost i možnosti detekce. Významnou roli hraje také zakřivení Země, které omezuje dosah pozemních radarů. Armáda už má k dispozici rovněž švédské systémy krátkého dosahu, ani ty ale samy o sobě nemohou zajistit ochranu před všemi typy útoků.
Opozice se ptá, kde na obranu vzít peníze
Pořízení moderní protivzdušné obrany může znamenat investici v řádu miliard korun. Opozice proto pochybuje o tom, ře vláda dokáže své ambice zaplatit. „Premiér může dojednávat ve světě, co chce, ale když říká, že armádě nedá peníze, je to prázdné jednání,“ komentoval záměr Jan Bartošek (KDU-ČSL), člen sněmovního výboru pro bezpečnost.
Podle Ivana Bartoše (Piráti) se cena samotného systému s přibližně stovkou raket může pohybovat v řádu jednotek miliard korun. K tomu je ale nutné připočítat další vybavení a počítat s tím, že pro účinnou ochranu země bude potřeba zasahovat proti více cílům. Plány premiéra proto označil s ohledem na náklady za nedostatečně promyšlené.
Kritika míří také na rozpočtové priority kabinetu. Podle aktuálních plánů ministerstva obrany mají výdaje na obranu zůstat do roku 2029 na úrovni dvou procent HDP, výraznější růst se očekává až od roku 2030.
Babiš naopak zdůrazňuje, že Česko potřebuje posílit ochranu vzdušného prostoru bez zbytečného odkladu. Návštěva Izraele měla podle něj především přinést podrobné seznámení s dostupnými technologiemi. Konkrétní řešení by následně mělo vzejít z výběrového řízení ministerstva obrany.




