Poplatky na urgentu?
„Mezi asi osmdesáti návrhy NERVu je jeden, který se týká poplatků na urgentním příjmu. Má to své racio, ono totiž dochází k přetěžování urgentních příjmů,“ uvedl přímo Válek s tím, že situaci dokládají analýzy pojišťoven, ale také výpovědi lékařů a zdravotníků, že urgentní příjmy jsou v některých případech zneužívány. Ti, co urgentní pomoc skutečně potřebují, pak nezřídka musejí zbytečně čekat. „V posledních měsících jsme zaznamenali vyšší výskyt pacientů, kteří přicházejí s poměrně banálními zdravotními problémy, aniž by předtím navštívili praktického lékaře nebo se s ním poradili. Což nás samozřejmě zatěžuje,“ potvrdil Válkova slova Jan Krupička, primář společného příjmu interně nemocných VFN v Praze. Tomu by tedy příp. regulační poplatky mohly zabránit.
Ministerstvo zdravotnictví ale samozřejmě dále hodlá problematiku blíže diskutovat a analyzovat. Válek také doplnil, že pokud by nakonec skutečně bylo rozhodnuto o zavedení nějakých regulačních mechanismů, pak se nesmí týkat např. těch, které přiveze rychlá záchranná služba nebo vrtulník. Právě stanovení konkrétních pravidel podobného nařízení je přitom jedním z hlavních problémů – není totiž jasné, kdo přesně (a na základě čeho) by měl určit, že pacient se zneužití urgentního příjmu dopustil. Ministr Válek k tomu jen dodal, že tato kompetence by neměla náležet lékařům. „Lékař na urgentu nemůže rozhodovat o tom, který pacient danou službu zneužívá a který ne,“ vysvětlil ministr s tím, že sice lékař jistě může odborně posoudit pacientův stav, ale nemůže být zahlcen dalšími činnostmi.
Debatu na téma zpoplatnění urgentního příjmu však prakticky nepřipouští premiér Petr Fiala (ODS). „Jednoznačně mohu vyloučit, že by naše vláda přemýšlela nebo vůbec debatovala o jakýchkoliv regulačních poplatcích ve zdravotnictví,“ uvedl přímo. A obdobný názor zastávají také zástupci opozice, ti vyjadřují mj. obavy z dopadů podobného opatření na nízkopříjmové skupiny obyvatel a také hovoří o špatném načasování. Na druhou stranu nějaká opatření, která by zátěž urgentních příjmů regulovala, explicitně nevylučují. „Teď přicházet s touto myšlenkou není vůbec vhodné, jsou jistě i jiné varianty, např. možnost zpětné penalizace za zneužití urgentu ze strany zdravotních pojišťoven,“ vysvětlil tak např. Jiří Mašek (ANO), člen sněmovního zdravotnického výboru.
Ačkoliv ale možnost zavádění regulačních poplatků na urgentním příjmu vzbudila relativně velký mediální zájem, nezdá se, že by vláda tomuto plánu byla zrovna nakloněna.
Rozdíl mezi urgentním příjmem a pohotovostí
Urgentní příjem funguje nepřetržitě, tedy 24 hodin denně, a je určen pro pacienty s akutními příznaky závažného onemocnění. Může se jednat např. o bolest na hrudi, bolest na plicích ad. Samozřejmě je urgentní příjem určen také všem, co utrpí nějaký závažný úraz, a také těm, co jsou přivážení v sanitkách/vrtulnících. Naopak pohotovost je de facto jen nemocniční oddělení s prodlouženou pracovní dobou. Mnozí ale právě na urgentní příjmy míří s problémy, které nemají akutní charakter a které by mohli řešit se svými praktickými lékaři, příp. právě na pohotovosti – ta je určena pro případy náhlé změny zdravotního stavu či zhoršení průběhu onemocnění mimo ordinační dobu registrujícího praktického lékaře.
