Silné ročníky a nedostatek míst ve školách
To, že se v roce 2008 narodilo vyšší množství dětí, není žádná novinka. Rodiče těchto dětí se v minulosti potýkali již s nedostatkem míst v mateřských i základních školách. A nyní tyto děti čelí témuž problému v případě škol středních. Přitom problém signalizovala již situace z loňska, kdy také na střední školy mířilo více zájemců o studium než obvykle. Ukázalo se tak, že střední školy nejsou schopné tolik zájemců o studium pojmout, zejména pak zájemců o studium na gymnáziích. Ačkoliv letos byla určitá snaha kapacity mírně rozšířit, poptávku školy neměly šanci naplnit. Není tedy divu, že mnozí žáci se rozhodli zvolit jinou „přihlašovací taktiku“ a snažili se alespoň druhou ze dvou možných přihlášek podávat na školu s vyšší šancí na přijetí (často se však nejedná o školu, o niž by reálně měli zájem). Ani podobné „kalkulace“ se však neukázaly jako záruka úspěchu.
Jasná čísla a zastaralý systém
Aktuálně za sebou žáci mají již oba termíny jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Uchazečů o studium bylo letos více jak 116 tisíc a střední školy v součtu obdržely 212 344 přihlášek (ty mohli žáci podat vždy jen dvě). To je ještě o 13 % více než loni. Samozřejmě, že se záhy ukázalo, že kapacity v řadě regionů a také v mnoha oborech nedostačují. Nespočet deváťáků tak stále neví, na kterou školu (pokud vůbec na nějakou) nastoupí. Většina žáků, kteří v prvním kole neuspěli, si samozřejmě podala odvolání. Právě tento systém je však terčem kritiky kvůli své neflexibilitě. Na rozhodnutí totiž mají školy (příp. krajské úřady) 30 dní. Nemluvě o tom, že velmi dlouho trvá také to, než se vyjasní, která místa ve školách nakonec nebudou obsazena.
„Žáci se po prvním kole rozhodují, na kterou ze dvou škol půjdou, to pak stvrdí až odevzdáním zápisového lístku,“ vysvětlila předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Dle jejích slov přitom zejména uchazeči o studium na gymnáziích nezřídka uspěli i na druhé ze škol, kde jim tak zbytečně „drží místo“, na něž čekají další žáci. Ti však mezitím podávají další přihlášky na jiné školy a absolvují druhá kola přijímacích zkoušek. Jak Schejbalová shrnula, „celý systém přijímání je velmi zastaralý a nepružný.“
Změna?
Ať už jde o papírové přihlášky či omezenou možnost volby pouze dvou škol apod., odborníci již téměř celou poslední dekádu volají po změně celého systému. „Prosazujeme nový návrh, elektronizaci přijímacího řízení, kdy by přihlášky byly elektronické a bylo možné prioritizovat školy. Pomocí prioritizace by se volil libovolný počet škol, modelově čtyř až pěti. Po přijetí na první školu by tak zájemce šel na ni, kdyby neuspěl, propadal by se níže a níže,“ shrnula Schejbalová. Dodala také, že by tak odpadl nepříznivý systém, kdy je nutné odevzdávat zápisové lístky, jsou vypisována druhá kola, školy jsou přehlcené ad.
Než ale k systémovým změnám, které podporuje i nový ministr školství, dojde, bohužel se žáci i rodiče budou muset obrnit před řadou odmítnutí a jednoduše čekat na to, kam již úspěšní uchazeči o studium nakonec odevzdají zápisový lístek (na tento úkon je vymezen 10denní limit) a která místa se díky tomu uvolní. Podle Schejbalové pak všichni budou mít o ne/přijetí jasno nejdříve na konci června.
