V čem je problém?
Zemědělci napříč střední a východní Evropou spojili své síly a 22. února plánují hraniční blokády. Šéfové šesti agrárních komor ze zemí V4, Litvy a Lotyšska se dohodli na společném postupu, přičemž protest má být tentokrát relativně mírný. Pro běžné řidiče by tedy hranice měly zůstat průjezdné. Do budoucna ale zemědělci tvrdší blokace nevylučují. A co je jejich cílem? V prvé řadě ústupky z pravidel, které vyžaduje tzv. Green Deal, v řadě druhé také omezení dovozu levnějších potravin z Ukrajiny. Kromě toho se ale velká kritika snáší také na administrativní zátěž, která je spojena především s dotační politikou.
Další protesty pak chystají již na toto pondělí odbory pracovníků zemědělství a výživy, ti chtějí blokovat magistrálu v Praze. Od těchto protestů se ale velké farmářské svazy distancovaly. Zapojovat se nebudou ani členové Asociace soukromého zemědělství.
Green Deal a Ukrajina
Co se týká Green Dealu, proti němu se protesty ze strany zemědělců již táhnou několik měsíců napříč Evropou. Primárně jde protestujícím o to, aby byla zmírněna opatření, která dopadají na jejich činnosti. „Pokud budeme chtít po našich zemědělcích, aby nechávali pole ladem, a zakážeme jim používat přípravky na ochranu rostlin, nebudou mít takové výnosy a tržby a budou extrémně závislí na dotacích,“ shrnul tak dva klíčové problémy prezident Agrární komory ČR, Jan Doležal.
Dalším požadavkem pak je, aby Evropská komise omezila dovoz levnějších potravin z Ukrajiny. „My nejsme schopni tyto dovozy nijak omezit a ani pomoci té produkci dostat se pryč z Evropy,“ objasnil také Doležal s tím, že ukrajinská produkce zaplavuje evropský trh a je nepřijatelně „zvýhodněna“. Je totiž pravdou, že jako pomoc Ukrajině (jejíž tradiční exportní trasy okupuje Rusko) byla zrušena cla na obilí, kukuřici a další tamní plodiny. To ale vedlo k tomu, že na evropský trh se dostaly produkty, které na rozdíl od těch evropských nemusí dodržovat žádné evropské normy, takže jsou levnější a nelze jim konkurovat.
Ústupky na obzoru
I když ne vždy jsou protesty úspěšné, zdá se, že zemědělci budou nakonec vyslyšeni. Evropská komise již ohlásila první ústupky z ekologických nařízení. Potvrdila, že zpětně od 1. ledna letošního roku bude platit výjimka, která umožní zemědělcům letos využívat i půdu, kterou by jinak museli nechat ladem kvůli obnově živin – to je přitom obvyklá podmínka k vyplacení dotací. V roce 2024 se ale uplatňovat nebude.
Co se týká dovozu z Ukrajiny, tak Komise navrhuje opětovné uvalení cla na drůbež, vejce a cukr, a to v případě, že import překročí průměr hodnot z posledních dvou let. Tento návrh ještě budou muset schválit členské státy a Evropský parlament, platit by ale měl již od června. Kromě toho šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že stáhne návrh nařízení, které mělo omezit užívání pesticidů a bylo součástí Green Dealu. Faktem je, že návrh nenašel ani podporu mezi členskými státy a ani v Evropském parlamentu. Von der Leyen navíc naznačila, že je ochotna zemědělcům naslouchat i nadále a také ustoupit. Další návrhy na omezení byrokracie by měly přijít během následujících dvou týdnů.
Pro české zemědělce pak bude důležité jednání s premiérem 15. 2., přičemž jak shrnul i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), v některých ohledech se s protestujícími i shodne. Na evropské úrovni se pak bude jednat 26. 2., kdy se uskuteční setkání unijních ministrů zemědělství.
