Fatální poškození
Ačkoliv letošní pěstitelská sezóna vypadala slibně, mrazy všem očekáváním učinily přítrž. Vidiny pěstitelů ovoce a vinné révy jsou aktuálně víceméně katastrofické. Na území Čech by se totiž dalo říci, že mrazy poškodily v podstatě vše. Některým pěstitelům pak pomohly ochranné ohně, jiným ale mrazivé počasí rozkvetlé jabloně, meruňky, ale i jahody apod. nevratně poškodilo. „V Čechách je to na devadesáti procentech míst už v tuto chvíli jasné, že škody jsou tam de facto fatální. Bez nějakých výjimek tam mráz v několika vlnách postihl v podstatě všechny kraje,“ shrnul tak Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR.
Se špatnou či žádnou sklizní nepočítá ani většina vinařů. „Aktuální částka, které jsme se dopočítali, činí 2,1 miliardy ve škodách v české vinařské oblasti,“ shrnul prezident Svazu vinařů ČR, Martin Chlad. Na Moravě byly dle jeho slov mrazy mírnější a škody na úrodě nejsou tak velké. Poničena je přibližně čtvrtina moravské vinné révy.
Drtivé dopady
České ovoce by tedy v důsledku rozsáhlého poškození mrazem ve druhé polovině roku mohlo být nedostupné nebo nedostatkové zboží. A řada pěstitelů se může ocitnout i na hranici existence. Ohroženo je fungování až dvou třetin ovocnářů. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tedy plánuje, že se již během tohoto týdne se zemědělci setká a bude s nimi jednat o možnostech finančních kompenzací. Ovocnářům je již slíbil, s vinaři ještě bude vyjednávat – ti zároveň požadují, aby vláda ustoupila od záměru danit tiché víno. Pomoc chce ministr Výborný hledat i na unijní úrovni – ostatně mrazy zasáhly i pěstitele ovoce a vinaře v jiných zemích Unie, poměrně fatálně pak vinaře ve Francii a ovocnáře v Polsku.
Výhledy do budoucna
Podle odborníků letošní situace zdaleka není jen netypickým výkyvem, ale může se jednat o „nový normál“. Ten se ostatně projevuje v řadě jinak také netypických jevů již několik let v řadě. „Těch problémů se letos sešlo více. Byli jsme svědky netypicky teplého podzimu, stromy byly dlouho olistěné a zima byla velmi krátká. Vstup do jarní vegetace byl naopak časný. Vše se v podstatě o měsíc urychlilo a v dané fázi nemají rostliny v podstatě žádnou mrazuvzdornost,“ vysvětlil Ivo Ondrášek z Ústavu ovocnictví. Dodal ale také, že podobné situace predikovali odborníci již před dvaceti lety – a z jejich výhledů na další dekády je zřejmé, že souvisejícím klimatickým změnám bude nezbytné přizpůsobit i výběr pěstovaných odrůd (a také např. vhodněji volit místa k pěstování).
V následujících dnech by mělo dojít k výraznému oteplení, v průměru až o tři stupně každý den. Podle meteorologů tak přízemní mrazíky již hrozí jen lokálně.
