Emise je třeba hlídat důkladněji
Kontroly technického stavu automobilů v provozu by měly být důslednější. Stát se proto rozhodl, že tvrdě zakročí proti vozidlům, která emisní normy nesplňují, ale přesto se pohybují na českých silnicích. Jelikož již delší dobu panují pochybnosti nad činností některých STK, potažmo samotného měření emisí, a dle analýzy ministerstva dopravy dochází na některých těchto pracovištích k řadě pochybení, měla by vzniknout nová inspekce. Ta by se měla zaměřit na stanice, kde se emise měří. „Jedná se o razantní opatření, která povedou k tomu, že chyby, které se nyní dějí a v některých případech znamenají podvody na stanicích měření emisí, eliminujeme,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
V rámci celého plánu chce resort dopravy zapracovat na spolupráci s obcemi a krajskými úřady, které na stanice STK a měření emisí dohlížejí. Své fungování by měla zahájit také nová inspekce silniční dopravy s pravomocí vozy zastavovat a pokutovat, to vše již od příštího července. „Součástí pravomoci této inspekce bude také oprávnění zabránit vozidlu v další jízdě, odebrat řidiči doklady nebo registrační značku, to vše v přesně vyjmenovaných případech,“ doplnil Kupka. Počty kontrol by tedy měly narůst nejen u vytipovaných stanic a vozidel, kdy platí, že nejčastěji nevyhovují emisně dodávky a varujícím signálem jsou obvykle hluk a zvýšená kouřivost.
Emisní divočina
STK funguje v Česku necelých čtyři sta a jejich počet je státem regulován. Naopak stanic měření emisí funguje dvanáct set a regulované nejsou nijak. Obecně by pak kontroly technických a měřicích stanic měly úřady provádět každé tři roky. Jak upozorňují dopravní experti, způsobů, jak při měření emisí podvádět, existuje řada. Technik může měření obejít tak, že na plyn šlape pomalu, aby motor málo kouřil, ale i tak, že sondu místo do výfuku strčí vedle něj. Příp. je před měřicí přístroj umístěn hadr, který vstup do měřiče omezí. I proto chce ministerstvo upravit legislativu a určit spodní hranici sankcí nebo také stanovit možnost pozvat vozilo na prohlídku v případě panujícího podezření, že kontrola proběhla nesprávně
Skleníkové plyny a související rizika
Doprava je celosvětově zdrojem přibližně čtvrtiny veškerých skleníkových plynů. V Česku tento podíl činí 16 %, což odpovídá dvojnásobku toho, co produkují veškeré tuzemské domácnosti a kanceláře při topení a ohřevu vody. Ne náhodou tedy byly v rámci Evropy již stanoveny také emisní normy, které určují pevné maximální limity pro všechny znečišťující látky ve výfukových plynech – a to nejen kvůli ochraně klimatu, ale také s ohledem na dopady na lidské zdraví. „Ultrajemné částice menší než 100 nanometrů snadno pronikají nejen do plic, ale ovlivňují i další orgány v lidském těle,“ uzavřel tak Jan Topinka z oddělení toxikologie a molekulární epidemiologie AV ČR.
