Známky, nebo slovní hodnocení?
Poslanci odhlasovaný návrh počítal s tím, že by děti v prvních dvou třídách místo známek dostávaly výhradně slovní hodnocení. Podle jeho zastánců by slovní hodnocení pomohlo snížit stres dětí i rodičů, zmírnilo by strach z neúspěchu a umožnilo zaměřit se více na individuální pokrok každého žáka. Česko přitom patří mezi poslední státy Evropské unie, kde je známkování běžné už od první třídy.
Podle odborníků na vzdělávání má slovní hodnocení své nesporné výhody. „Když se umí správně formulovat formativní hodnocení, tak je nejen motivující, ale je i mnohem konkrétnější z hlediska rozvoje dítěte,“ uvedl pro Českou televizi Miroslav Hřebecký, programový ředitel vzdělávací organizace EDUin. V řadě českých škol už navíc slovní hodnocení částečně funguje a mnozí rodiče ho vítají jako přehlednější zpětnou vazbu.
Mohlo by vás zajímat
Na druhou stranu ale zaznívají i argumenty ve prospěch tradičních známek. Podle některých pedagogů i rodičů jsou pro malé děti známky srozumitelnější, protože jejich význam okamžitě pochopí a poskytují jim jasnou představu o výsledcích. V Senátu pak zazněla i silná varování před možnými riziky špatně uchopeného slovního hodnocení. „Není to známka, je to slovo, kterým můžete nejvíce ublížit,“ řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Naopak senátor Jiří Drahoš (STAN) podotkl, že u šestiletých a sedmiletých dětí známky žádné skutečné přínosy nemají.
Odklady školní docházky: méně, ale za cenu problémů?
Další klíčovou částí novely je omezení odkladů školní docházky. V současnosti v Česku odklad školní docházky dostává zhruba každé čtvrté dítě, což je nejvíce v Evropě. Například na Slovensku odkládá nástup do školy přibližně 15 % dětí, v Německu ještě méně. Podle České školní inspekce tvoří hlavní důvody odkladů u poloviny dětí celková či sociální nezralost. Novela tak počítá s tím, že by odklad byl možný jen ze zdravotních důvodů na základě odborného posudku. Autoři zákona argumentují, že by děti měly chodit do školy včas a získat potřebnou podporu přímo v rámci školní docházky, nikoli oddalováním jejího začátku.
Právě v této části ale Senát provedl výrazné škrty. Z návrhu odstranil většinu podpůrných opatření, která měla školám pomoci zvládat vzdělávání méně zralých dětí. Původní návrh přitom počítal například s povinným zavedením asistenta pedagoga na každých 15 žáků či zákazem propadání v prvních dvou ročnících. Bez těchto opatření by však podle odborníků mohl mít rychlý nástup nezralých dětí do škol naopak negativní dopady.
Děti v prvních třídách často potřebují individuální péči. Pokud do škol nastoupí více dětí s jazykovými potížemi, sociální nezralostí nebo logopedickými problémy bez zajištěné podpory, vznikne pro pedagogy velmi náročná situace, varují učitelé.
Kromě toho by mohly vzniknout i daleko komplexnější problémy. Zatímco v souvislosti s původním návrhem se odhadovalo, že omezení odkladů by mohlo přinést systému jednotky milionů korun ročně, pokud stát neinvestuje do podpůrných opatření, může podle analytiků vzniknout zcela opačný efekt. Nedostatečně připravené děti mohou mít problémy s učením, v důsledku čehož poroste vzdělávací neúspěch, riziko předčasného odchodu ze vzdělávání a v budoucnu i potíže na trhu práce.
