Malá země s malou armádou
V ČR byla povinná vojenská služba zrušena v r. 2005. Posledních 20 let máme tedy pouze profesionální armádu. Na počátku r. 2025 měla Armáda ČR přibližně 28 000 profesionálních vojáků, přičemž přímo v armádě sloužilo asi 24 000 vojáků a zbytek v dalších složkách resortu obrany (např. u Vojenské policie či Vojenského zpravodajství). Podle průzkumu pro Český rozhlas by se v případě nutnosti do armády přihlásilo dobrovolně 20 % dotázaných, tj. každý pátý Čech. Co když to ale nebude stačit?
Aktivování branné povinnosti
Branná povinnost vyplývá ze zákona a vztahuje se na všechny občany ČR (tedy nejen muže, ale i ženy) ve věku od 18 do 60 let. V době míru se běžný občan nemusí obávat, že by právě o něj v armádě někdo příliš stál.
Mohlo by vás zajímat
Zcela jiná situace však nastává v případě stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Pak může dojít k aktivaci branné povinnosti a občané mohou být povoláni k tzv. odvodu a k výkonu vojenské služby (tzv. mimořádná služba).
Stav ohrožení vs. válečný stav
Stav ohrožení státu se vyhlašuje, pokud je ohrožena svrchovanost státu, jeho územní celistvost nebo jeho demokratické základy. Stav může být vyhlášen pro celé území, či pouze jeho část. V případě aktivace branné povinnosti by tak mohli být povoláváni občané dle aktuální potřeby, například s ohledem na jejich věk, zdravotní stav či odborné schopnosti.
Válečný stav se vyhlašuje v případě napadení ČR nebo pokud by ČR musela plnit mezinárodní závazky o společné obraně. Tento stav se vyhlašuje pro celé územní, nelze jej vyhlásit pouze pro jeho část.
Kdo mobilizaci vyhlašuje
Vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, které jsou předpokladem pro mobilizaci, musí nejprve schválit Parlament ČR, konkrétně nadpoloviční většina všech poslanců i všech senátorů. Samotné nařízení a vyhlášení mobilizace ozbrojených sil pak náleží prezidentovi republiky na návrh vlády.
Kdo nastoupí mobilizaci jako první
V případě mobilizace nebo ozbrojeného konfliktu by stát postupoval po etapách:
- Profesionální armáda – první zasahují vojáci z povolání, kteří jsou ve službě trvale.
- Aktivní zálohy – dobrovolníci s vojenským výcvikem, kteří jsou připraveni k rychlému nasazení. Povolání probíhá formou cvičení nebo přímo k plnění úkolů.
- Další osoby v evidenci – tedy občané (muži i ženy), kteří mají brannou povinnost a byli zařazeni do evidence. Mohou být povoláni podle potřeby (věk, zdravotní stav, odbornost).
- Branná pohotovost státu – pokud by byl vyhlášen válečný stav, povolání se může týkat i širších ročníků a civilních kapacit (např. technici, lékaři, řidiči).
Zdroj: Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování v platném znění
