Česká justice zrychluje. Díky digitalizaci i administrativní podpoře padají verdikty rychleji

Verdikt do půl roku – v civilních sporech to není výjimka

Podle údajů Ministerstva spravedlnosti soudy v roce 2023 řešily více než 400 tisíc civilních sporů. Průměrná doba pro rozhodnutí žaloby byla 176 dnů, tedy přibližně pět a půl měsíce. To je o celých pět měsíců dříve než v roce 2014. Nejvýraznější pokles délky řízení zaznamenaly správní žaloby vůči úřadům, ale zkracuje se i doba trvání trestních a občanskoprávních procesů. Výjimku tvoří opatrovnická řízení, kde se délka řízení nijak nezměnila.

Zpráva Evropské komise hodnotí český pokrok pozitivně, zároveň však doporučuje další kroky – například posílení nezávislosti vyšetřovatelů korupce ve vyšších patrech moci nebo rozvoj elektronických nástrojů, které by mohly výrazně omezit administrativní zátěž.

Rychlejší a efektivnější justice má pozitivní dopad nejen na jednotlivce, ale také na podnikatelské prostředí a důvěru veřejnosti ve stát. V tomto směru má Česká republika podle expertů dobře nakročeno – klíčové však bude, zda současný trend dokáže udržet a přetavit ho v trvalé systémové změny.

Digitalizace pomáhá, ale systém zatím není plně elektronický

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) připouští, že na zrychlení řízení mají vliv nejen organizační změny na soudech, ale především digitalizace. „Zásadně by pomohlo, kdyby soudci mohli mít k dispozici spis předem elektronicky – na tom se pracuje v rámci projektu elektronického soudního spisu,“ uvedla Decroix. V jejím resortu podle ní aktuálně běží řada projektů, které mají za cíl přenést co nejvíce činností do digitálního prostředí. Problémem totiž zůstává, že mezi jednotlivými soudy i nadále fyzicky putují papírové spisy. Ačkoli snaha o digitalizaci trvá již řadu let, zcela elektronické řešení zatím česká justice nemá.

Podle opozičního hnutí ANO však vláda nevěnuje digitalizaci justice dostatečnou pozornost. Kritici připomínají, že projekty často narážejí na zdlouhavé procesy veřejných zakázek, podfinancování a komplikovanou spolupráci mezi resorty. Jedním z dlouhodobých problémů, který se zatím nedaří vyřešit, je také nedostatečné personální obsazení soudů, především na úrovni administrativního aparátu. Přitom zkrácení délky řízení si podle Soudcovské unie nelze představit bez práce soudních zaměstnanců, jako jsou zapisovatelky, asistenti či další odborní pracovníci. Jejich ohodnocení však podle odborářů neodpovídá náročnosti a odpovědnosti této práce. Odborové svazy proto prosazují vznik samostatné platové tabulky pro zaměstnance soudu, která by je oddělila od ostatních pracovníků státní správy a reflektovala specifika justice.

Témata článku