Předběžné plány a aktivace scénářů
Bezprostředně po středečním dronovém incidentu Rusko společně s Běloruskem zároveň zahájily cvičení Západ 2025, oficiálně označované za obranné. V Polsku a pobaltských státech ale panují obavy, protože i v roce 2022 Moskva tvrdila, že o útoku neuvažuje, a přesto z běloruského území zahájila invazi na Kyjev. Proto Polsko reagovalo uzavřením hranice s Běloruskem, Litva posílila ostrahu. V kontextu celkové situace tak nyní NATO přistupuje k posílení ochrany východního křídla.
„Existují předběžné plány, jak pokrýt východní křídlo euroatlantické oblasti, takže posílení východního křídla půjde v kontextu toho, co ty plány říkají,“ uvedl Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií. Podle něj NATO dlouhodobě vytváří scénáře ohrožení, aby mohlo reagovat na různé situace. „Středeční eskalace v Polsku de facto vedla k aktivaci plánu,“ dodal.
Regionální obranné strategie aliance počítají s tím, že v první vlně by mohlo být posíleno východní křídlo o zhruba 100 tisíc vojáků. Další vlny by pak mohly přivést až 300 až 500 tisíc mužů a žen. Kolik konkrétně jednotlivé státy poskytnou, zatím není jasné.
Drony: záměr, nebo omyl?
Zda incident s drony byl omylem, selháním operátorů, nebo záměrným testem připravenosti NATO, není jasné. „Pomocí dronů se válka nevyhrává,“ poznamenal Petráš. Podle něj může jít i o způsob, jak Moskva testuje soudržnost aliance. Pokud by se Rusku podařilo tento jednotný postup narušit, mohlo by přistoupit k dalším provokacím.
„Podceňovat celou záležitost je velká chyba, myslím, že to byl jasný úmysl,“ uvedl pak senátor Marek Ošťádal (STAN). Podle něj byla okamžitá reakce NATO adekvátní, je však potřeba dále rozšiřovat schopnosti a odolávat dezinformačním kampaním. „Dezinformace jsou problémem celé Evropy… když je demokracie a svoboda slova, je těžké tyto věci potlačovat,“ doplnil.
Český závazek a financování obrany
Již od počátku konfliktu na Ukrajině je hojně tematizována také možná aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy. V takovém případě Česko přislíbilo vyslat mechanizovanou brigádu, která je ale zatím ve výstavbě. Ruská agrese je také hlavním důvodem, proč jsou v Česku navyšovány výdaje na obranu.
„V příštím roce by na obranu mělo jít 2,35 % HDP,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Letos však kabinet dvouprocentního cíle nedosahuje – a aby k tomu došlo, bylo by nezbytné do obrany investovat ještě 8 miliard, s čímž však resort financí údajně počítá. „Nevíme, odkud je vezmeme a ani nevíme, jak je utratíme, aby to byl uznatelný výdaj,“ reagoval však kriticky předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO).
Mohlo by vás zajímat
Vláda plánuje v příštím roce investovat do obrany 206,5 miliardy korun, tedy o 45 miliard více než letos. Opozice část výdajů kritizuje, ministryně však upozorňuje, že jen loni resort uzavřel přes 46 tisíc smluv v hodnotě více než půl bilionu korun.
