Od uhlí k plynu a horkovodům
Teplárny v posledních letech procházejí výraznou proměnou. Nejenže postupně opouštějí uhlí, ale v reakci na energetickou krizi se odklánějí i od plynu. V některých lokalitách přecházejí horkovody. Ty podle odborníků nabízejí větší stabilitu a nižší riziko extrémních cenových výkyvů. Na centrální zásobování se napojují nejen města, ale také nové developerské projekty a bytové domy.
Část objektů se naopak rozhoduje pro vlastní řešení – instalují lokální plynové kotelny nebo fotovoltaické systémy doplněné o akumulaci. Úplné odpojení od horkovodů však podle analytiků už nemusí být tak výhodné jako dříve. Plynové kotelny zůstávají alternativou, ale jejich cena do budoucna poroste kvůli emisním povolenkám, které mohou vytápění zdražit o 20 i více procent. Teplárny pak mají oproti lokálním řešením výhodu v tom, že se již plně zapojily do systému emisních povolenek a s jejich cenou kalkulují. Díky tomu mohou nabídnout stabilnější ceny, než by domácnosti dokázaly dosáhnout samostatně.
Mohlo by vás zajímat
Kdy se začne topit
Topná sezóna se oficiálně zahajuje tehdy, když průměrná denní teplota klesne dva dny po sobě pod 13 stupňů Celsia. Rozhodnutí je na provozovatelích soustav, kteří sledují vývoj počasí a komunikují s odběrateli. Podle zkušeností posledních let se začíná topit obvykle na přelomu září a října, v některých regionech i dříve.
Energie zatěžují rodinné rozpočty
Podle dat společnosti EPET vydává průměrná domácnost za energie zhruba pětinu rodinného rozpočtu. Pro třetinu lidí však představují tyto výdaje až 40 procent všech měsíčních nákladů. Oproti loňsku jde sice o mírný pokles, přesto zůstávají energie jednou z největších položek rodinných výdajů.
Lidé proto dál hledají způsoby, jak šetřit. Kromě investic do zateplení a výměny zdrojů tepla se prosazuje také změna chování – častěji se reguluje vytápění místností, využívají se moderní termostaty a roste zájem o dotace v rámci programu Nová zelená úsporám.
Sdílení energií jako cesta budoucnosti
Jednou z cest k nižším účtům je i sdílení energií. Do popředí se dostávají tzv. energetická společenství – družstva či skupiny domácností, které společně vyrábějí elektřinu z fotovoltaických panelů a navzájem ji sdílejí.
Možnosti ukládání energie do baterií nebo tepelných zásobníků umožňují efektivně využít i přebytky výroby. Ti, kteří energii vyrábějí, ji mohou druhým prodávat, ti, kteří spotřebovávají, si ji mohou odkoupit, vysvětlují zástupci nově vznikajících komunit. Sdílení elektřiny se tak stává stále populárnější a podle odborníků bude hrát významnou roli v budoucím vývoji české energetiky.
