Hrad Buchlov: Vyšetřování smrti pána na Buchlově je historickou detektivkou

Buchlov

O tomto krásném moravském hradu koluje mnoho pověstí. Krom jiného jde i o smrt hradního pána. S tím souvisí také černá paní, která zde prý straší.

Vražda

Nedaleku hradu Buchlova, na místě zvaném Smraďavka, byl nalezen v roce 1582 mrtvý hradní pán Jindřich Prakšický ze Zástřizl, který byl probodnut vlastním kordem. Vina padla na pánova zbrojnoše. Okruh podezřelých byl přitom mnohem větší – kupříkladu opat sousedního velehradského kláštera vedl s panem Jindřichem neustále nějaké spory o pozemky, dále místní zbojníci, protože dal Jindřich popravit jejich náčelníka. Potom tu byl ještě Vilém Zoubek ze Zdětína. Ten se velmi přátelil s manželkou nebožtíka paní Kateřinou Rájeckou z Mírova.

Paní Kateřina se s ním rovněž velmi přátelila – zato svého chotě nesnášela. Vypráví se, že vraždu skutečně naplánovala ona. A jelikož světská spravedlnost selhala, musí po smrti strašit jako černá paní. Černé šaty snad symbolizují černé myšlenky na vraždu vlastního chotě nebo její černou duši. Každopádně se údajně zjevuje v té nejponuřejší místnosti hradu.

Pokoj mrtvých a egyptská mumie

Této místnosti se říká “pokoj mrtvých”. Dříve tu soudili pytláky a ti dostávali velmi kruté tresty. Také tu před pohřbem byla ukládána těla zesnulých pánů, na která shlížely portréty jejich předchůdců. Kuriozitou je dnešní účel místnosti – je zde vystavena pravá egyptská mumie.

Černá paní o půlnoci prý vystupuje z nejtemnějšího kouta komnaty a vydává se na obchůzku hradem.

Další pátrání

Jiná varianta příběhu se točí kolem Jana Šembery z Boskovic a na Bučovicích, který v souboji zabil bratra pana Jindřicha, Zikmunda ze Zástřizl. Protože nebylo jasné, jak moc poctivý souboj to byl (Zikmund sice k souboji vyzval, byl však namol opilý), dal pan Jindřich pan Šemberu k soudu. Souboj viděla spousta lidí, nikdo však nebyl ochoten vypovídat, poněvadž pan Šembera byl příliš mocný a také hodně prchlivý.

Promluvil pouze Jan Bohuslav ze Zdětína (v osobě pána ze Zdětína se nám pověsti opět poněkud propojují), který prý od souboje pan Šemberu odrazoval slovy: “Prosím Vaši Milost pro Pána Boha, kterýž duši Vaší Milosti má spasiti, račte se na to rozpomenout, že jest Zikmund ze Zástřizl člověk opilý.”

Nakonec vše dopadlo tak, že byl pan Jindřich Prakšický nalezen probodnut vlastním kordem, jak již víme, a případ byl odložen “ad acta”. Všichni včetně soudců si oddechli, že si to s panem Šemberou nemusejí rozházet. Ale spáchal vraždu opravdu on nebo jeho přisluhovači? Proč by to vlastně dělal? Za Zikmundovu smrt mu hrozilo nanejvýš odškodnění ve výši dvaceti hřiven stříbra ve prospěch bratra pana Zikmunda.

Zdá se, že tato vražedná hádanka stále čeká na své rozlousknutí.

Historie hradu

Tento i dalšími pověstmi opředený hrad stojí na vysokém kopci na jižním výběžku Chřibů a patří k našim nejstarším hradům – jako románská pevnost vznikl již v první polovině 13. století. Byl královským majetkem, dostával se však často do zástavy různým šlechtickým rodům. Roku 1511 jej koupili od panovníka páni z Boskovic a i nadále se majitelé střídali – poslední stavební úprava hradu se odehrála v 17. století. Dále se tu prováděla jen nezbytná údržba.

Na přelomu 17. a 18. století si tehdejší majitelé Petřvaldští vybudovali v nedalekých Buchlovicích nové sídlo – pohodlný barokní zámek – a na hradě bývali už jen zřídka. Poslední majitelé panství byli Berchtoldové, kteří na hradě zřídili muzeum různých sběratelských předmětů ze svých cest po světě.

Hrad je národní kulturní památkou. Mimořádně cenná je raně gotická kaple, jedna z nejhodnotnějších na Moravě.