Volné radikály. Proč škodí našemu tělu a jak s nimi bojovat

Ilustrační foto

Většinou každý tuší, že volné radikály jsou něco, co našemu tělu vůbec neprospívá, ale jen málokdo ví, o co se vlastně jedná a jak jim efektivně čelit.

Proč škodí

V podstatě se jedná o sloučeniny kyslíku. Vznikají v našem těle jako vedlejší produkt v průběhu metabolismu. Problém volných radikálů tkví v tom, že jsou nestabilní. Díky tomu, že mají jeden nebo více nepárových, tj. volných,  elektronů, mají tendenci v organismu reagovat. Laicky řečeno, šmejdí po těle a hledají, komu by vzaly další elektron, aby se s ním spárovaly. Tyto elektrony však získávají na úkor normálních tělesných buněk, které takto poškodí.

Uvádí se, že volné radikály mohou přispívat k rozvoji závažných onemocnění, jako jsou např. Alzheimerova choroba (chronický zánět v organismu způsobuje poškození volnými radikály, který produkuje imunitní systém) nebo nádorová onemocnění (volné radikály mohou poškodit i DNA). Mají na svědomí, ale také rychlejší stárnutí organismu, včetně unavené a vrásčité pleti.

Můžeme se jim vyhnout?

Volné radikály najdeme v potravě, zejména v té průmyslově zpracovávané (např. dusitany obsažené v uzeninách a další aditiva prodlužující trvanlivost), v potravinách s vysokým obsahem tuku a také v potravinách, které mají své nejlepší období již za sebou (např. žluklé ořechy, plíseň na marmeládě, měsíc prošlý salám) atd. Bohatým zdrojem volných radikálů je znečištěné životní prostředí (výfukové plyny, spaliny vznikající při topení, smog, cigaretový kouř). Dále také zbytky postřiků a hnojiv při nevhodné aplikaci. Volné radikály vznikají rovněž přímo v našem těle, např. v důsledku stresu, nemoci, zvyšujícího se věku. V podstatě, kde se člověk podívá, tam na něj číhá nějaký volný radikál. Je tedy zřejmé, že je nelze z našeho života úplně vyloučit, můžeme je pouze omezit.

Jak se jim účinně postavit

Za prvé snažit se  omezit přísun volných radikálů do našeho těla. Znamená to jíst co nejvíce přirozenou stravu (luštěniny, obiloviny, maso, ryby, ořechy atd.) a omezovat potraviny, které prošly složitou průmyslovou úpravou (konzervy, polotovary, extrudované výrobky). Zeleninu a ovoce pořádně umýt, abychom odstranili případné zbytky „chemie“ z postřiků a také choroboplodné zárodky. Dále je prospěšné pobývat hodně na čistém vzduchu, nejlépe v přírodě, a pravidelně se hýbat. Organismus si pak vytváří endorfiny, které pomáhají zvýšit jeho obranyschopnost.

Naštěstí si naše tělo umí vytvářet tzv. antioxidanty, které nás před volnými radikály chrání.  Tím, že jim darují svůj elektron, zneutralizují je. Problémem je, že ne vždy je množství antioxidantů v našem těle dostatečný, proto je potřeba je doplnit stravou. O té jsme hovořili již výše, případně také potravinovými doplňky. Mezi významné antioxidanty se řadí např. koenzym Q10, selen, beta-karoten, vitamín C nebo vitamín E.