EU/ČESKO – Evropský klimatický program Copernicus vydal svou pravidelnou výroční zprávu o klimatu a počasí v roce 2021 – a jak data naznačují, klimatické změny stále postupují a úzce souvisí také se stále četnějšími extrémními projevy počasí. S nimi se již mnohem více než kdy dříve potýkají právě i země střední Evropy, Českou republiku nevyjímaje.
V rámci programu Copernicus jsou analyzovány informace z družic Sentinel, které mj. měří teplotu, srážky, ale také koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Právě ty jsou klasicky spojovány s globálním oteplováním, jehož projevy lze zejména v posledních letech pozorovat stále více. Rok 2021 byl tedy dle provedené analýzy sedmým nejteplejším rokem v historii měření, přičemž právě o posledních sedmi letech je možné říci, že jsou těmi globálně nejteplejšími. „Samozřejmě jsme pozorovali různé extrémy, je tomu tak každý rok, v posledních letech jsou ale častější kvůli rostoucí globální teplotě. Jedním z klíčových jevů byly vlny veder na severu a severozápadě Ameriky, tato vlna veder byla opravdu extrémní. Teplotní rekordy tu byly navíc překonány rovnou o několik stupňů,“ vysvětlila členka programu Freya Vamborg.
Extrémy se ale nevyhnuly ani Evropě. Ta se potýkala s extrémním létem – silnými vlnami veder ve Středomoří a také povodněmi v oblasti střední Evropy. Konkrétně v Česku pak nelze opomenout ani tornádo, které postihlo jižní Moravu (ačkoliv specificky tento jev souhrnná zpráva nezmiňuje). Průměrná roční teplota byla v roce 2021 o 0,3 stupně Celsia vyšší než v tzv. referenčním období let 1991-2020 a cca o 1,1 stupně Celsia vyšší než průměrná roční teplota v tzv. preindustriálním období let 1850-1900. Nárůst globální teploty v posledních sedmi letech je navíc dle zprávy nejvýraznější v rámci všech sledovaných časových etap, kdy „všech deset nejteplejších let v Evropě se odehrálo od roku 2000, přičemž sedm nejteplejších let spadá do období 2014-2020.“ Ostatně, např. na Sicílii byla právě letos v létě překonána dosavadní maximální evropská teplota, jež nyní dosáhla k téměř 49 stupňům Celsia (konkrétně 48,8 stupňů), což je o celých osm desetin více než hodnota předchozí.
Koncentrace skleníkových plynů stále roste
Jak navíc zveřejněná data naznačují, atmosférická koncentrace skleníkových plynů i v roce 2021 rostla. Růst koncentrace metanu v atmosféře se dokonce zrychlil ještě více jak v roce 2020 – důvody však minimálně zatím zřejmé nejsou, jelikož identifikace původu nárůstu je vzhledem k celé řadě zdrojů metanu velmi náročná (podílí se nejen člověk svými činnostmi, svou roli sehrává také sama příroda, např. mokřady ad.). Je přitom třeba říci, že teploty nejsou ovlivňovány jen emisemi daného konkrétního roku – emise, jež jsou v atmosféře přítomny, totiž na klima působí dlouhodobě, nejdéle pak v atmosféře setrvává oxid uhličitý (přitom metan má vyšší skleníkovou účinnost, mizí však mnohem rychleji). „Koncentrace oxidu uhličitého a metanu se rok od roku stále zvyšují, aniž bychom zaznamenali známky zpomalení. Tyto skleníkové plyny jsou hlavní hnací silou změny klimatu (…). Pouze s rozhodným úsilím podloženým důkazy z pozorování můžeme v našem boji proti klimatické katastrofě dosáhnout skutečných změn,“ uzavřel pak Vincent-Henri Peuch, ředitel služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service.