Ačkoli to zní až neuvěřitelně, už od ledna začínají alergiky trápit pyly. Zatímco se zdravý člověk těší z jarní probouzející se přírody, pro lidi trpící alergickou rýmou se jedná o nejhorší období roku. Četnost lidí s alergiemi, kteří na pyly reagují, od počátku 20. století stoupá. Zatímco v minulosti dráždily pyly zhruba jedno procento populace, dnes se blížíme až ke dvaceti. Alergie na pyly, potraviny nebo zvířata se přitom obvykle nevyskytují u malých dětí, ale propuknou třeba až v pubertě nebo u žen po porodu.
Alergická rýma může vyústit v astma
Alergie je definovaná jako neúčelně vynaložená obrana proti jinak neškodným látkám. Jedná se tedy o nemoc imunitního systému. Látky, které zdravým lidem nijak neškodí, vyvolávají u alergiků obranné zánětlivé reakce – kýchání, slzení očí, ekzémy, otoky apod. Pokud člověk příznaky alergické reakce bagatelizuje, může dojít ke zhoršení zdravotního stavu a vzniku nových alergií nebo rozvinutí astmatu či přesunutí zánětu do jiných částí těla. Jakmile má člověk obtíže v řádu týdnů, měl by navštívit svého lékaře, který mu předepíše léky a případně odkáže na alergologickou ambulanci.
Pylový kalendář zahajuje líska už v lednu
Jakmile se aspoň trochu oteplí, objeví se ve vzduchy první pylová zrnka lísky. Ta je poměrně významným alergenem a zahajuje pylovou sezonu – navíc zkříženou reaktivitou s břízou, habrem, bukem, dubem a olší. Už v únoru obvykle kvete olše, bříza, habr a bukovité dřeviny. Nejdůležitějším alergenem v naší zeměpisné šířce je bříza, která dokáže potrápit citlivé jedince od března do května. Poté začínají kvést trávy a alergikům „peklo“ pokračuje.
Alergie jsou dědičné a mohou se zhoršovat
Zhruba pětina alergiků v Evropě trpí těžkou formou alergické rýmy a je citlivá nejen na několik druhů pylů, ale i potraviny a zvířata. Tato reakce se nazývá zkřížená alergie a typickým příkladem je reakce na pyl břízy a jablko. Pravděpodobnost onemocnění alergií je vyšší u dětí, jejichž rodiče jsou alergici. Na vznik alergií může mít vliv i stále „sterilnější“ životní prostředí, kdy je imunitní systém dětí čím dál méně vystavován potřebným podnětům, a je tak méně „trénován“.
Pokud se už v raném dětském věku vyskytnou první příznaky sklonu k alergiím, je u dítěte zvýšené riziko vzniku alergie v budoucnu. V tomto smyslu je obzvláště rizikové třeba i pasivní kouření.