Nová Koncepce přípravy k obraně státu
Ačkoliv mnozí žijí stále v představě, že obrana země je jen záležitostí armády, opak je pravdou. A upozorňují na to již nejen vojáci, ale i politici. „V posledních letech, když jsme konfrontováni s novou výrazně zhoršenou bezpečnostní situací, nejsme se stavem připravenosti obyvatelstva úplně spokojeni,“ shrnul tak Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky ministerstva obrany. Podle prezidenta Petra Pavla je nezbytné reagovat na svět, v němž žijeme. Zapojit by se tedy měla celá společnost, což zmiňuje i pojednávaná koncepce. Přesné detaily zatím známy nejsou, pozornost by ale měla být zaměřena na psychickou odolnost, kyberbezpečnost a celkovou připravenost domácností na krizové situace. Jak ale také Jireš upřesnil, informace mají být nabízeny, ne vnucovány.
Na obraně státu je třeba pracovat na všech úrovních
Prioritu by mělo mít zároveň vzdělávání, ale nejen dětí v lavicích, ale i jejich učitelů. Změny se tak promítnou také v nových vzdělávacích programech škol. Výuka k bezpečnosti by měla být provázána celým školním rokem. „Nebude se jednat o obnovení branné výchovy, k tomu ministerstva školství ani obrany nemají pravomoci,“ doplnil Jireš. Odkazoval tak na praxi, kdy armáda navštěvuje školy a učí žáky, jak se zachovat v krizových situacích (tj. jak jednat v případě osob, které se ocitnou v bezvědomí, jak užívat tlakové obvazy apod.). Tyto „kurzy“ jsou ale realizovány jen ve školách, které o ně samy projeví zájem. To ale podle resortu obrany již nestačí – a je třeba pro případy ohrožení připravovat systematicky všechny občany. Distribuce adekvátních informací by se tak měla zaměřit také na zaměstnance veřejné správy a podniků důležitých pro obranu státu.
Pro civilní obyvatelstvo chce ministerstvo obrany ve spolupráci se Sokolem, Červeným křížem a dalšími organizacemi připravit také informační materiály, resp. materiály pro přípravu na krizové situace. Ty by měly být inspirovány také praxí ze zahraničí. Do dalších souvisejících úkonů by se měly zapojit i obce a kraje a celý systém by se měl proměnit během následujících pěti let.
Obrana českého státu v praxi
Na obraně vlasti se mohou Češi podílet několika různými způsoby. Nejméně zavazující je dobrovolné předurčení, potažmo předurčení k obraně státu, k němu se loni přihlásilo 230 osob. Dalších 130 lidí absolvovalo dobrovolné vojenské cvičení. V aktivních vojenských zálohách je aktuálně 4 500 osob. Profesionalizovanou obrannou složkou je pak armáda čítající 28 500 osob (tj. vojáci z povolání). Zájem o profesi ale klesá. Proto vláda přijala novelu zahrnující řadu motivací – od vyšších náborových příspěvků až po zavedení služebního poměru kratšího než 2 roky. Zvýšit se mají také benefity pro vojáky stávající. Vzrůst má stabilizační příspěvek (ze 7 až na 70 tisíc u pozic, které chybí nejvíc), příspěvek na bydlení i příspěvek za službu v zahraničí.
