Banky a zbrojaři jako zdroj dalších příjmů
Premiér potvrdil, že kabinet vážně diskutuje o mimořádném zdanění vybraných odvětví. Podle něj mají některé společnosti v bankovnictví, energetice či zbrojním průmyslu extrémně vysoké zisky, a stát by proto měl získat větší podíl na jejich výnosech.
„Myslím, že občané, když sledují média, vědí, že banky extrémně vydělávají, stejně jako zbrojaři a energeticy, a všichni ostatní to jen platí,“ uvedl Babiš. S ministryní financí hledá podobu opatření, která by mohla přinést dodatečné příjmy už v následujících rozpočtových letech. Dohodu o případném vyšším zdanění bank či zbrojařských firem chce mít podle svých slov do konce listopadu.
Záměr však nevzbudil příliš nadšení v opozici. Předseda STAN Vít Rakušan připouští debatu o tom, jak zvýšit příjmy státního rozpočtu, varuje ale před zaváděním sektorových daní bez širšího posouzení dopadů. Vyšší náklady podle něj mohou firmy nakonec promítnout do cen svých služeb a produktů, takže je ve výsledku zaplatí zákazníci.
Daň pro rafinerie má přinést až 5,5 miliardy
Ještě před případnou dohodou o bankách a zbrojařích chce koalice prosadit zvláštní zdanění rafinerií. Návrh má Sněmovna v pátek projednat ve druhém čtení. Počítá s tím, že výrobci pohonných hmot odvedou 50 procent z části hrubé marže, která překročí loňskou úroveň. Do státního rozpočtu by tak opatření mohlo přinést až 5,5 miliardy korun.
Vláda chce výnos využít na pokrytí výpadku příjmů spojeného se snížením spotřební daně z nafty. Návrh počítá se zpětnou účinností od ledna 2026. Konečné schválení se očekává na konci listopadu, poté by se předlohou měl zabývat ještě Senát. Zpětná účinnost i samotný způsob výpočtu odvodu mohou být předmětem další politické a právní debaty.
Kabinet hledá peníze na rostoucí výdaje
Debata o nových daních souvisí s napjatou situací veřejných financí. Návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá se schodkem 389 miliard korun, zatímco letos má deficit činit 310 miliard. Meziroční nárůst tak dosahuje téměř 80 miliard. Výdaje zvyšuje mimo jiné obrana, na kterou má jít v kapitole ministerstva obrany zhruba o 36 miliard korun více než letos. Dalších 34 miliard navíc putuje na platy ve veřejném sektoru.
Vláda proto hledá další příjmy, ale zatím není jasné, jak širokého okruhu firem by se nové zdanění týkalo. Vedle bank, energetiky a zbrojařského průmyslu se ve veřejné debatě objevují také pojišťovny, mobilní operátoři, obchodní řetězce nebo digitální společnosti. Konkrétní sazby ani způsob výpočtu případné daně však dosud nejsou stanoveny.
Mohlo by vás zajímat
Zda se kabinetu podaří najít shodu a které obory nakonec vybere, má být jasnější v dalších týdnech. Zatímco u rafinerií už existuje konkrétní návrh, u ostatních sektorů zůstává debata otevřená.
