Pravěký hrob asi šestiletého dítěte našli při letošním školním výzkumu v Těšeticích-Kyjovicích na Znojemsku studenti archeologie z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Už pátou výzkumnou sezonu se zabýváme výzkumem takzvaného dlouhého domu kultury s lineární keramikou, která spadá do období 5200 až 5000 let před naším letopočtem. Zkoumali jsme jednak půdorys domu, ale také stavební jámu, z níž tehdejší obyvatelé brali hlínu na stavbu domu. Nález hrobu mezi domem a stavební jámou pro nás byl překvapením. Lidé kultury s lineární keramikou, tedy z pravěkého období neolitu, měli různorodé zvyk související s pohřbíváním svých zemřelých. Regulérních pohřebišť známe málo, častěji byli mrtví pohřbívání v sídlištním prostředí, ať už v hrobových jámách nebo sídlištních objektech. Zatímco některé hroby jsou bez hrobových přídavků, jinde byly nalezeny například korálky nebo různé nářadí odlišené podle toho, zda se jednalo o muže nebo o ženu,“ uvedl vedoucí výzkumu Peter Tóth.
Výzkumy v lokalitě Těšetice-Kyjovice začaly na konci 60. let minulého století. Většina nálezů spadá do neolitického období. Geofyzikální průzkum z roku 2010 zjistil, že známky osídlení z tohoto období jsou na ploše 30 hektarů, samotné sídliště se rozkládá asi na 15 hektarech a zahrnuje asi 100 domů různých velikostí. K výzkumu si archeologové vybrali domy různých rozměrů. „V západní Evropě se objevil model, podle něhož v nejmenších domech žili spíše lovci a v dlouhých domech zase lidé, kteří se věnovali hlavně zemědělství. Tento model se snažíme ověřit i v Těšeticích,“ dodal Tóth. Výzkum přímo na nalezišti v tomto týdnu skončí, poté se budou mladí archeologové věnovat přírodovědným analýzám, budou zkoumat zbytky v nádobách a zjišťovat, co se v nich vařilo, případně pomocí radiokarbonové metody zkoumat stáří organického materiálu. Kostra dítěte, kterou nyní našli, bude podrobena antropologické analýze, bude zkoumat věk nebo případné nemoci dítěte, odborníci provedou i analýzu DNA.
