Původním plotem bylo klasické pletivo, později vznikl mohutný dřevěný plot z dvojitě překřížených planěk. V průběhu let se různě látal a doplňoval, až hlavní nosné sloupy dosloužily a jakákoli další oprava nebyla možná.
Nový plot je uměleckým dílem. Vypadá jako obilná stébla ohnutá větrem, která propojují zahradu s okolím. Je lehký, průhledný a nevypadá jako bariéra. Kolem něj jsou vysázeny popínavé rostliny, růže, zimolezy, trubači a vistárie. V létě je plot rozkvetlý, v zimě je vidět ze zahrady ven.
Architekt Jiří Babánek při realizaci řešil několik problémů, mezi něž patří umístění elektrických skříní, skříně na plynoměr a podzemní plynové stanice, která má vlastní branku. Tu mají i zaměstnanci. Bylo nutné správně osadit rostlinami okolí těchto branek. Problém nastal při vjezdové bráně, která má ještě historický vzhled z konce 19. století.
Masarykova univerzita chtěla vybudovat vjezdovou bránu ve stejném vzhledu jako je plot, bohužel památkáři tento návrh nedovolili. Velkým oříškem byly stromy rostoucí v blízkosti nebo přímo v čáře plotu. Jedná se o 4 dřeviny, z nichž největší je jerlín japonský. Realizační firma vybudovala pro všechny stromy štěrkem obsypaná lože, aby se neponičily kořeny a dobře se vsakovala voda. Jerlín je vybočený do ulice, proto vznikl obrubník, podle kterého mohou po ulici procházet nevidomí.
