Méně poplatků, více peněz pro klienty
Největší pozornost budí plánované omezení poplatků, které si penzijní společnosti účtují za správu prostředků. Zatímco dnes mohou dosahovat až dvou procent, nově by měl být jejich strop výrazně nižší. Ministerstvo navrhuje snížení na 0,5 procenta.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by právě nižší poplatky měly zajistit, že větší část výnosů zůstane klientům. Kritici však upozorňují, že tak výrazný zásah může zkomplikovat fungování penzijních společností.
Nesouhlas už avizovala Asociace penzijních společností, podle níž by navrhovaná výše poplatků mohla být pod hranicí skutečných nákladů na správu fondů. Penzijní společnosti přitom jen loni na poplatcích vybraly více než osm miliard korun.
Vyšší podpora pro mladé
Další významnou součástí reformy je snaha přivést do systému více mladých lidí. Právě jejich účast v penzijním spoření v posledních letech stagnuje.
Ministerstvo proto navrhuje zvýšení státní podpory pro mladší účastníky a zároveň snížení minimální částky, kterou bude možné pravidelně ukládat. Spořit by tak bylo možné už od stokoruny měsíčně.
Výhodnější podmínky by měli získat především lidé do třiceti let. Vláda argumentuje tím, že čím dříve člověk začne spořit, tím větší rezervu si může do důchodu vytvořit.
Nově by navíc lidé do 36 let mohli po deseti letech spoření jednorázově vybrat až třetinu naspořených prostředků, aniž by přišli o státní podporu nebo byli sankcionováni. Podle ministerstva by to mohlo zvýšit atraktivitu produktu například pro mladé rodiny nebo lidi řešící vlastní bydlení.
Mohlo by vás zajímat
Konec starých fondů
Součástí návrhu je také definitivní rozloučení s transformovanými fondy, tedy původní podobou penzijního připojištění. Přestože se nové smlouvy v tomto režimu neuzavírají už více než třináct let, stále v nich spoří přibližně jeden a půl milionu lidí.
Důvodem plánovaného zrušení je především velmi nízké zhodnocení. Konzervativní nastavení fondů sice klientům garantuje nezáporný výsledek, zároveň však často nedokáže překonat inflaci. Reálná hodnota úspor tak může postupně klesat.
Ministerstvo proto počítá s tím, že zbývající klienti budou automaticky převedeni do doplňkového penzijního spoření, které umožňuje dynamičtější investiční strategie a potenciálně vyšší výnosy.
Lidé spoří méně než dřív
Přestože Češi patří v evropském srovnání mezi národy s vysokou mírou úspor, zájem o penzijní spoření se státním příspěvkem postupně slábne. Loni měly některou z forem penzijního spoření zhruba čtyři miliony lidí, což je přibližně o 700 tisíc méně než před deseti lety.
Nejaktivnější skupinou zůstávají lidé ve věku mezi třiceti a padesáti lety. Mladších účastníků je výrazně méně, což vláda označuje za jeden z hlavních problémů systému.
Demografický vývoj přitom naznačuje, že význam vlastních úspor poroste. Česká populace stárne a na průběžně financovaný důchodový systém bude v budoucnu vyvíjen stále větší tlak. Právě proto se stát snaží motivovat občany, aby se na financování svého stáří podíleli více sami.
Vlastní bydlení není zárukou finanční jistoty
Ministerstvo zároveň upozorňuje na další trend, který se týká především starších lidí. Česká republika patří mezi země s vysokým podílem vlastnického bydlení – ve vlastním domě či bytě žijí zhruba tři čtvrtiny obyvatel. Mnoho seniorů tak sice vlastní nemovitost, zároveň jim ale chybějí dostatečné finanční rezervy na její provoz, údržbu nebo nečekané výdaje.
Právě kombinace stárnoucí populace, rostoucích životních nákladů a klesajícího zájmu o dlouhodobé spoření vede vládu k přesvědčení, že současný systém potřebuje výraznou modernizaci.



