Vstupní část Kateřinské jeskyně s goticky vypadajícím skalním portálem byla známa od pradávna a tomu odpovídají i archeologické nálezy v ní. Co se ale podařilo až teprve nedávno, díky společnému výzkumu Správy jeskyní ČR a Univerzity Palackého v Olomouci, byl nález pravěkých kreseb na stěnách v bočních částech jeskyně starých až 7000 let. Stáří kresebných objektů prokázalo datování pomocí radiouhlíkové analýzy odborníků z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR Praha.
S těmito kresbami i archeologickými a paleontologickými nálezy z jeskyně se mohou zájemci seznámit v rámci specializovaných prohlídek, které zájemcům přiblíží tuto zajímavou a významnou lokalitu z pohledu archeologa. Konají se vždy poslední neděli. „Vzhledem k letním prázdninám a rekreantům v Moravském krasu zkušebně přidáváme kromě 26. července i další termíny, a to v neděli 19. a v sobotu 25. července,“ informuje odborný pracovník Správy jeskyní (SJ) ČR Petr Zajíček.
Zájemci kromě nejstarších jeskynních kreseb na území České republiky spatří i unikátní nálezy, které dokládají lidskou aktivitu v těchto podzemních prostorách od neolitu až po novověk. Průvodci znalí archeologie podrobně seznamují s historii archeologických výzkumů v Kateřinské jeskyni od poloviny 19. století až po současnost, včetně metodiky radiouhlíkového datování. Na konci prohlídky si mohou vyzkoušet jednu z archeologických metod – přesévání hlíny na sítu. Prohlídka představující nové překvapující poznatky trvá přibližně hodinu.
Archeologové během výzkumů nalezli například pravěké ozdoby z ulit sladkovodních plžů, staré zřejmě více než osm tisíc let, či záhadný nález dvou kamenných destiček. „Na první z nich byly postavy, na další litery klínového písma,“ přibližuje Zajíček. Na stěnách jeskyně bylo prokázáno 15 pravěkých uhlíkových kreseb, podle radiouhlíkového datování nejstarších jeskynních kresebných objektů v České republice.
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. K jejímu objevu se váže pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
