Program raketoplánů sliboval novou éru
Na sklonku roku 1985 se zdálo, že program Space Shuttle konečně nabírá obrátky. Intervaly mezi jednotlivými misemi se zkracovaly a raketoplány se dařilo připravovat ke startu rychleji než dříve. NASA věřila, že opakovaně použitelné kosmické lodě otevřou cestu k pravidelným letům do vesmíru.
Mise STS-51L, která odstartovala 28. ledna 1986, měla být už pětadvacátým letem raketoplánu. Pozornost veřejnosti přitahovala především jedna členka posádky – učitelka Christa McAuliffeová z New Hampshire. Byla vybrána jako první učitelka ve vesmíru a z oběžné dráhy měla prostřednictvím živého televizního vysílání přednášet studentům po celých Spojených státech. Start proto sledovaly miliony diváků, včetně tisíců školáků.
Mráz rozhodl o osudu sedmi astronautů
Jen málokdo však tušil, že rozhodnutí ke startu viselo doslova na vlásku. Noc před startem zasáhly floridský mys Canaveral neobvykle nízké teploty. Na odpalovací rampě se vytvořila námraza a z konstrukce visely dlouhé rampouchy. Technici několik hodin bojovali s ledem a někteří odborníci upozorňovali, že mráz může negativně ovlivnit pryžové těsnicí o-kroužky v pomocných raketových motorech SRB.
Hlavní dodavatel raketoplánu, společnost Rockwell, i část techniků doporučovali start odložit. Jejich varování se však v komplikované rozhodovací struktuře NASA ztratila. Konečný souhlas ke startu padl pouhých dvacet minut před vzletem. V 11.38 místního času se Challenger vydal na svou poslední cestu.
Katastrofa přišla po pouhých 73 sekundách
Krátce po zážehu se u spoje pravého pomocného motoru objevil drobný obláček kouře. Zpočátku se zdálo, že problém zmizel, protože rozpínající se plášť motoru prasklinu dočasně utěsnil.
V 59. sekundě letu však ze spoje vyšlehl proud plamenů. Rozžhavený proud postupně propálil závěs pomocného motoru a zasáhl také vnější palivovou nádrž. V 72. sekundě se závěs uvolnil a o sekundu později se nádrž roztrhla. Smísení kapalného vodíku a kyslíku vyvolalo mohutnou explozi, která Challenger rozmetala nad Atlantským oceánem. Všech sedm členů posádky zahynulo.
Lidé sledující přenos nejprve netušili, co se vlastně stalo. Mnozí předpokládali, že jde o běžnou součást letu nebo oddělování pomocných motorů. Teprve po několika nekonečných okamžicích začalo být jasné, že se odehrála tragédie.
Mohlo by vás zajímat
Vyšetřování odhalilo víc než technickou závadu
Prezident Ronald Reagan krátce po katastrofě ustanovil vyšetřovací komisi, v níž zasedli například první člověk na Měsíci Neil Armstrong nebo fyzik Richard Feynman.
Komise zjistila, že hlavní příčinou havárie bylo selhání pryžového o-kroužku na spoji pravého pomocného motoru. Kvůli mrazu těsnění ztvrdlo, ztratilo pružnost a nedokázalo spoj správně utěsnit. Tudy pronikl proud žhavých plynů, který odstartoval řetězec událostí vedoucích ke zničení raketoplánu. Vyšetřování ale odhalilo ještě závažnější problém. Kritická zpráva ostře zpochybnila způsob řízení NASA. Upozornila na kulturu přehnaného sebevědomí, podceňování rizik i skutečnost, že varování zkušených inženýrů se během rozhodovacího procesu ztratila v byrokracii. Katastrofa tak nebyla pouze důsledkem technického selhání, ale také lidských rozhodnutí.
Challenger změnil budoucnost raketoplánů
Po havárii byly všechny lety raketoplánů na 32 měsíců zastaveny. NASA přepracovala konstrukci pomocných motorů, zpřísnila bezpečnostní pravidla i celý schvalovací proces před startem. Za zničený Challenger vznikla náhrada – raketoplán Endeavour, sestavený z již vyrobených dílů. Optimistická představa častých a téměř rutinních letů do vesmíru však definitivně vzala za své. Každý další start se stal mnohem pečlivěji připravovanou operací.
Katastrofa Challengeru se stala symbolem okamžiku, kdy se ukázalo, že ani nejvyspělejší technika není neomylná. Připomněla, že za každou kosmickou misí stojí lidé, jejichž bezpečnost nesmí ustoupit tlaku na termíny ani snaze dokazovat technickou dokonalost. Pouhých 73 sekund letu změnilo dějiny kosmonautiky. Přinesly bolestnou ztrátu sedmi životů, ale zároveň vedly k zásadním změnám, které ovlivnily všechny další pilotované lety do vesmíru.
