Pohořelice byly významné královské město, vlivem událostí však bylo pozměněno jeho budoucí směrování. V roce 1443 došlo ke stržení hradby po dobytí vojsky moravské šlechty. Při třicetileté válce bylo město vypálené a téměř vylidněné, v 18. století došlo k postupné obnově, kdy získalo barokní ráz.
Při průzkumu archeologové narazili na základy domu z novověku, který leží na vrstvě planýrek ze 17. století. Tím si připomínáme éru samostatné židovské obce, která fungovala od roku 1850 do roku 1919.
V hloubce 1,8 metru byl zachycen žlabový základ pravoúhlé stavby z konce 15. století. Běžné měšťanské domy byly tehdy dřevohliněné z proutí omazaném hlínou s plevami a slámou.
„Nálezy ze zásypu domu potvrzují, že středověcí obyvatelé Pohořelic byli poměrně movití – svědčí o tom např. reliéfně zdobená podlahová dlaždice, nebo střepy z tenkostěnného skla. Z podlah a destrukcí jsme odebrali vzorky. Analýza uhlíků nám pak prozradí, z jakých dřevin se stavělo, a makrozbytky rostlin odhalí, co se v 15. století v okolí pěstovalo nebo divoce rostlo,“ doplnili archeologové.
