Korytovo vodoteče totiž ukrývalo na svém dně haťovou cestu, tedy dřevěný chodník, který umožňoval lidem přejít podmáčeným terénem suchou nohou. Vedle sebe byly po směru toku položeny kmeny a větve, které zpevňovaly uložené trámy uchycené pomocí kůlů zaražených hluboko do země.
Nález je pro archeology důležitý tím, že vykresluje podobu krajiny před velmi dávnou dobou. Tehdejší vodoteč nebyla dravou řekou, ale starým bočním ramenem Svratky. Předpokladem je, že na konci 15. století byla haťová cesta pohřbena na dně koryta a překryta povodňovými náplavami.
„Analýza použitých dřevin spolu s rozborem pylového spektra se stane základem pro detailní rekonstrukci tehdejší krajiny. Odkryli jsme však i důležitý bod dobové komunikační sítě. Nešlo sice o hlavní tepnu, ale díky šířce téměř 3 m tudy dříve mohly klidně projet i vozy. A že tudy procházeli koně, dokládá i nález koňského udidla,“ dodali archeologové.
